Ceny ropy kvůli nejistotě ohledně nového balíčku ekonomických stimulů v USA opět klesají. Vztahy mezi Čínou a Spojenými státy se navíc každý den zhoršují.
V pondělí se ukázalo, že nová opatření by omezila přístup čínské telekomunikační společnosti Huawei Technologies Co. ke klíčovým prvkům její práce.
V některých zemích byla navíc v důsledku infekce koronaviru znovu zavedena omezující opatření. Analytici z Wood Mackenzie věří, že se jedná o vážné ohrožení oživení poptávky po ropě.
Dulles Vaughn z Wood Mackenzie si je jistý, že druhá vlna velkých omezení prohloubí recesi a možná zpomalí zotavení HDP do roku 2022. Jednoduše naprosto zničí ropný a plynárenský sektor.
Společnost očekává, že ropa Brent vzroste do roku 2030 na 86 USD za barel. V případě druhé vlny koronaviru a jejích důsledků však analytici očekávají zvýšení na 70 USD za barel.
V červenci byla úroveň plnění dohody OPEC na úrovni 95 %, zatímco země mimo skupinu OPEC splnily své závazky z 96 %.
Členské země OPEC tak snížily produkci méně, než by v souladu s podmínkami dohody měly. Země, které nesplnily podmínky dohody, budou povinny tento nedostatek vyrovnat v srpnu a září.
Říjnové futures na ropu Brent klesly o 0,40 % na 45,19 USD za barel, zatímco zářijové futures na WTI klesly o 1 % a obchodují se za 42,46 USD za barel.
V dubnu klesly ceny ropy Brent pod 15,9 USD kvůli globálním omezením uložených za účelem zabránění šíření koronaviru.
Odborníci se domnívají, že v blízké budoucnosti se situace s rovnováhou nabídky a poptávky na trhu s ropou může zhoršit, protože objem zásob ropy je stále velký.
Ceny ropy jsou dnes zcela opodstatněné, jak uvedli analytici z Bank of America. Zaprvé, poptávka se pomalu zotavuje, zadruhé, země OPEC+ přísně dodržují podmínky dohody, a nakonec, produkce ropy v zemích mimo skupinu OPEC+ klesá. Tyto tři faktory udržují kotace na aktuální úrovni.
1. srpna vstoupily v platnost nové podmínky dohody OPEC+. Produkce ropy se sníží na 7,7 milionu barelů denně. Očekává se, že tyto podmínky budou pokračovat do 31. prosince. Lídři skupiny s jistotou prohlásili, že uprostřed rostoucích cen ropy nezamýšlí kvótám ulevit. S největší pravděpodobností změní plány pro země, které nejednají plně v souladu s dohodou, jako jsou Irák a Nigérie.
V současnosti však zůstávají hlavní hrozbou druhá vlna COVID-19 a návrat karantény. Situace s poptávkou po ropných produktech je hlavní hybnou silou cen ropy. Pandemický faktor neumožňuje ekonomice se co nejrychleji zotavit, stejně jako odstranění omezení pro podniky a pohyb osob.
Někteří odborníci se však domnívají, že koronavirus již nebude mít kritický dopad na kotace. Vlády největších zemí nebudou souhlasit s blokováním svých ekonomik.
Jedním z hlavních faktorů, které ovlivňovaly ceny ropy, je situace v odvětví americké břidlicové ropy, které bylo kolapsem cen ropy zasaženo nejvíce. Kapitálové výdaje klesly o 30-40 %, počet aktivních vrtných souprav ve Spojených státech klesl na nejnižší úroveň za posledních 15 let, a to na 172 jednotek.
Většina společností je na pokraji bankrotu. Některé z nich také bankrot vyhlásily, například největší americký producent břidlicové ropy Chesapeake Energy.
Odborníci se domnívají, že v tuto chvíli není možné hovořit o časném zotavení v tomto odvětví. V první řadě by se ceny ropy měly stabilizovat na vyšších úrovních.
Dokážou se ceny vrátit na úroveň před krizí? Odborníci se domnívají, že bude trvat alespoň rok, než cena dosáhne 60 USD za barel, a to pouze pokud nedojde k druhé vlně koronaviru. Udržitelný růst lze očekávat až po úplném oživení poptávky, které jen tak brzy nenastane.
Odborníci však varují před možnou korekcí cen v souvislosti s americkými prezidentskými volbami a zhoršující se ekonomickou situací. V tomto případě se cena ropy nezvýší nad 40-45 USD za barel ani v roce 2021.