Vliv čínské měny na mezinárodní trh je stále zřetelnější. Nahrazení amerického dolaru na pomyslném prvním místě aktiva se statusem bezpečného útočiště však bude juanu trvat dlouho.
V posledních několika měsících ztratila americká měna sílu. Odborníci proto často tvrdí, že americký dolar ztrácí své dominantní postavení. Ne každý však tento názor podporuje. Jak uvedli analytici, dnes k americkému dolaru neexistuje žádná alternativa. Euro a čínský juan jsou nedokonalé. Čína má však silný vliv na světovou ekonomiku, takže juan získává na důležitosti.
Nemá však smysl zapomínat, že čínská měna ještě není volně směnitelnou měnou. Peking zavedl přísná devizová omezení. Cizinci nemohou juan používat nikdy. Jakmile však budou omezení zrušena, bude mít juan všechny šance stát se univerzálním platebním prostředkem na stejné úrovni jako americký dolar a euro.
Odborníci singapurské banky DBS se domnívají, že napětí mezi Washingtonem a Pekingem vyvolalo zvýšení aktivity Pekingu v oblasti internacionalizace juanu. Juan je nyní šestou nejdůležitější měnou mezinárodních vypořádání.
Asociace národů jihovýchodní Asie je navíc nyní největším obchodním partnerem Číny. Z tohoto důvodu bude platební měnou v přeshraničním obchodu čínský juan.
Čínská měna vykazuje růst již dlouhou dobu – vystoupala na 6,8239 za dolar. To je nejvyšší úroveň za téměř 16 měsíců.
Stratég Sven Schubert uvedl, že čínský projekt Belt and Road Initiative má na euroasijský region a Afriku velký vliv. Nakonec to může vést k širokému použití juanu v mezinárodních obchodních dohodách. Plánované datum dokončení projektu je 2049.
Sven Schubert se navíc domnívá, že partnerství Číny a Ruska sníží závislost na americkém dolaru. Jak uvedla Bank of Russia, země doplňuje zásoby juanu. V průběhu jednoho roku se rezervy zvýšily ze 2 % na 14 %. Rusko zároveň snižuje svůj podíl na amerických dolarech. Ve stejném období země snížila rezervy amerického dolaru z 30 % na 9,7 %. Výsledkem je, že podíl dolaru na platbách v rámci obchodování mezi Ruskem a Čínou se poprvé od začátku roku 2020 propadl pod 50 %. Stratég se rovněž domnívá, že juan je podhodnocen a situace se může v blízké budoucnosti změnit.
Poznamenal, že asi 50 % mezinárodních obchodních kontraktů je stále kótováno v amerických dolarech, a to navzdory skutečnosti, že země představuje pouze asi 12 % světového obchodu.
Eswar Prasad, profesor obchodu na Cornell University, věří, že Čína bude postupně získávat uznání juanu díky úsilí o otevření svého finančního sektoru.
Některé čínské akcie byly zahrnuty do globálních a regionálních indexů MSCI. Trh s dluhopisy byl také zahrnut do indexu Bloomberg Barclays. Obchodování probíhá v juanech. Vzhledem k tomu, že se na globálních trzích stále častěji obchodují čínská aktiva, budou muset cizinci obchodovat v juanech. Čína se tak přibližuje svému cíli internacionalizace své měny.
Eswar Prasad věří, že zvýšené napětí mezi Čínou a USA je pro čínský juan přínosné. V důsledku toho by Čína mohla oslabit svou závislost na Spojených státech. Poznamenal však, že juan se na světových finančních trzích nestane vážným konkurentem dolaru v brzké době.
Sven Schubert se naopak domnívá, že vůdčí postavení měny závisí na ekonomickém významu a technologické převaze, ve kterých Čína vyniká.
Vypadá to, že USA jsou naštvané. Státy tlačí na čínské technologické společnosti zavedením sankcí na výrobce telefonů Huawei a ukončením aplikací TikTok a WeChat.
Rozpory mezi zeměmi vedly také k rozdělení internetu. Internet zaměřený na Čínu nyní zvýší vliv země v asijském regionu. Internetové sítě budou úzce propojeny s čínskou technologií a v důsledku toho bude čínský juan stále více používán.
