Každá nová krize vede ke zvýšení už tak obrovského dluhu. Současná koronavirová krize to znovu dokázala. Na podporu ekonomiky a života občanů přichází tisk peněz. Je to už pravidlo. Vlády si nedokážou představit život bez tištění peněz. Jak dlouho to potrvá? A na jakou úroveň vzroste cena zlata?
V současnosti už se blahobyt společnosti nevytváří čistě hospodářskou činností. Zdá se, že svět dosáhl hranic svého růstu.
Všechno začalo v roce 1971, kdy USA zrušily zlatý standard. Od té doby jsou na sobě peněžní zásoby a hospodářský růst nezávislé. Světový dluh každý rok jen narůstá.
A hodnota zlata každý rok kvůli poklesu hodnoty papírových peněz přibližně o 7 % roste. Bankovky kvůli bezprecedentnímu tisku ztrácejí kupní sílu. Globální dluh dosáhl gigantických rozměrů a zdá se nemožné ho splatit. Je nezbytné rychle měnový systém změnit, ale koho to zajímá, když je mnohem jednodušší začít tisknout?
Na druhou stranu, pokud politici přijdou k rozumu a pokusí se vyřešit špatné stránky finanční a hospodářské struktury, mohou se objevit jiné problémy. Ekonomické zájmy budou důležitější než občanská práva a svoboda. To může vést k nerovnováze, rozdělení společnosti a dříve či později k chaosu.
Zlato bylo vždy velmi žádané. Dnes je nejspolehlivějším aktivem. Se zlatem je těžké manipulovat, na rozdíl od údajů o nezaměstnanosti a úrokových sazeb. Téměř ve všech zemích světa mají centrální banky velké zásoby zlata. Až se svět bude topit v dluzích, bude zlato jediným prostředkem k přežití. Není tedy pochyb, že bude nadále růst. Cena zlata je nepřímo úměrná papírovým penězům. Když se hodnota papírových měn propadá k nule, může cena drahého kovu růst.
Mezitím futures na zlato s dodáním v prosinci vzrostly o 0,14 % a obchodovaly se za 1907,35 USD za trojskou unci. Stříbro ztratilo 0,07 % a usadilo se na 24,727 USD za trojskou unci, zatímco cena mědi klesla o 0,60 % a dosáhla 3,1458 USD za libru.
Futures dolarového indexu, který měří americký dolar vůči koši šesti hlavních měn, vzrostly o 0,10 % a obchodovaly se za 93,055 USD.
