Názory na nový přístup Federálního rezervního systému k jeho měnové politice se liší, a proto členové na svém nedávném zasedání pokračují v debatách o tom, jak může centrální banka uplatnit své nové zásady v praxi.
Členové výboru podporují poskytování výhledových pokynů k míře federálních fondů zaměřených na výsledky, otázka zvyšování inflace nad 2 % však zůstala otevřená.
Výsledkem je nejistota v rámci Federálního rezervního systému, ale bez ohledu na to bude Fed po dlouhou dobu implementovat téměř nulovou úrokovou sazbu, a to až do splnění konkrétních podmínek – míra nezaměstnanosti 3,5–4,0 % a inflace 2,0 %.
Na nadcházejících zasedáních mezitím mohou být projednány plány programu zpětného odkupu dluhopisů PEPP, v rámci kterého lze změnit jeho výši a rozsah.
Pokud jde o Evropu, Evropská centrální banka se ve věci inflace vydala opačným směrem.
Prezident a člen představenstva Bundesbank Jens Weidmann uvedl, že ECB nepotřebuje další uvolňování své hospodářské politiky, zejména proto, že opatření přijatá k boji proti recesi již stimulovala ekonomiku eurozóny více, než je nutné.
Kromě toho pochybuje, že by inflace po příliš dlouhém pobytu na nízké úrovni překročila 2 %, a tvrdil, že ekonomika by mohla fungovat mnohem lépe než základní scénář ECB, kterým je 3,2% růst a inflace ve výši 1,3 % v roce 2022.
Varoval také před možnými právními problémy s německým ústavním soudem, pokud bude ECB při svém programu nákupu dluhopisů velmi flexibilní.
K dnešnímu dni je ECB v procesu revize svého inflačního cíle, který klesl těsně pod 2 %. Někteří politici debatují o tom, zda následovat směr Federálního rezervního systému, nicméně Weidmann uvedl, že by to mohlo vést k asymetrickému cíli, protože žádná centrální banka by nechtěla spustit recesi jednoduše proto, aby po období překročení inflace opět dosáhla průměru.
