Po zprávách o přesunech ruských vojsk u hranic s Ukrajinou a nových sankcích ze strany Západu se ruský rubl propadl o 0,4 %, čímž snížil růst z předchozího dne, kdy vyskočil o 1,8 %.
V pondělí vyšla zpráva, že ruský prezident Vladimir Putin uznal území DNR a LNR za nezávislá. V očekávání pravděpodobné invaze za hranice odtržených území následně zesílily obavy Západu z války v Evropě.
USA, Evropská unie, Velká Británie, Austrálie, Kanada a Japonsko odpověděly prostřednictvím plánů zaměřeným proti bankám a elitě, zatímco Německo pozastavilo projekt obřího plynovodu z Ruska.
"Ekonomické sankce by ovlivnily dodávky energií v době už tak silného napětí v oblasti cen ropy a plynu, a přestože diplomaté dál jednají, je nepopiratelné, že napětí kolem Ukrajiny představuje pro ekonomiku a finanční trhy další prvek volatility a riziko poklesu," uvedl Filippo Casagrande, šéf oddělení pro investiční řešení v Generali Asset & Wealth Management.
Brzké zahájení cyklu zpřísňování měnové politiky v některých rozvojových zemích a rostoucí ceny komodit nicméně zahraniční investory přiměly obrátit zrak k měnám a akciím rozvojových trhů.
Index akcií rozvíjejících se trhů MSCI ve středu vzrostl 0,3 % a jeho měnový protějšek si připsal 0,2 %.
Měny rozvíjejících se trhů v letošním roce stouply přibližně o 0,9 %, kdežto podkladový index Wall Street S&P 500 v roce 2022 klesl téměř o 10%.
"Mnoho rozvíjejících se trhů v posledních měsících a čtvrtletích čelilo velmi agresivním cyklům zvyšování sazeb ze strany svých centrálních bank. To výrazně ovlivnilo výkon v roce 2021, teď to ale představuje poměrně silnou stránku," uvedl Casagrande.
