Nové útoky na saúdské ropné tankery vracejí obavy z nestability v Perském zálivu.
Výsledkem bylo, že futures na Brent dosáhly hodnoty 50 USD za barel.
Útok přišel v době rostoucího napětí mezi Íránem a Saúdskou Arábií, které jsou členy OPEC. Ačkoliv sdružení jako jediná síla již do značné míry ovlivňuje světové ceny ropy, členské státy se stále pravidelně pokoušejí podkopávat nebo se vzdát pravidel produkce kartelu.
Írán v tuto chvíli pociťuje nedostatek finančních prostředků, a proto hledal způsoby, jak zvýšit ceny ropy a zvýšit svůj vlastní vývoz i přes povinné snížení dodávek.
Útoky na saúdská ropná aktiva slouží několika účelům. V první řadě zvyšují ceny ropy, a tím poškozují Saúdy, kteří jsou hlavním íránským geopolitickým rivalem. Útoky také fungují jako "rozloučení" s odcházejícím americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jako hrozba pro nově zvoleného prezidenta Joea Bidena, který se zavázal k návratu ke společnému komplexnímu akčnímu plánu.
Biden již dříve oznámil své přání obnovit íránskou jadernou dohodu, kterou Trump zrušil v roce 2018. Opětovné uzavření dohody však nemusí být tak snadné.
Írán k dnešnímu dni vlastní zhruba desetinu světových zásob ropy a je přesvědčen, že případné uvolnění sankcí ze strany Bidena by jim mohlo umožnit znovu získat podíl na trhu, a tím znovu vybudovat jejich ekonomiku, která bude dlouhodobě financovat terorismus, násilný islámský extremismus, ambiciózní jaderný program a program balistických raket.
Trumpovo odstoupení od původní dohody a přísnější sankce způsobily Íránu značné škody a snížily celkovou produkci ropy v zemi o polovinu na 1,9 milionů barelů denně. Export se mezitím propadl z 2,6 milionů barelů denně v roce 2017 na pouhých 133 000 v roce 2020.
