Americký prezident Joe Biden zahájil nový dlouhodobý plán pro americkou ekonomiku. Má hodnotu přibližně 2,2 bil. dolarů a měl by trvat nejméně 8 let.
Podle zpráv bude velká část programu vynaložena na infrastrukturu. Přesněji řečeno, 600 mld. USD bude přiděleno na dopravu (mosty, silnice, letiště atd.), Více než 300 mld. USD na veřejné služby (potrubí pitné vody, elektrické sítě, širokopásmové připojení), dalších 300 mld. USD na bydlení a výstavbu škol, 400 mld. USD pro starší Američany a osoby se zdravotním postižením a nakonec asi 600 mld. USD bude určených na výzkum a vývoj.
To vše zní dobře, ale má to háček. Fond pro tento program bude financován prostřednictvím vyšších daní, což znamená, že sazba daně z příjmu právnických osob v USA vzroste z 21 % na 28 %. Rovněž budou odstraněny všechny dotace a skuliny pro ropný průmysl, takže reformy přidají k příjmům rozpočtu přibližně 0,5 % HDP.
A přestože zde existuje dvoustranná dohoda, problém je v tom, že programy veřejných výdajů jsou obvykle neúčinné a stojí více, než se původně plánovalo. Plán si dále klade za cíl poskytnout vládě významnou roli v nových oblastech a zavést předpisy zaměřené na podniky a odbory.
Plán ve skutečnosti vychází z Bidenova progresivního přesvědčení, že vláda může a měla by být hlavní hnací silou ekonomického růstu, což je zcela špatné. Ekonomická teorie i empirické zkušenosti ukázaly, že soukromý sektor je ze své podstaty účinnější než byrokraté (jak je vidět v bývalých komunistických zemích), takže taková revoluce v hospodářské politice oslabí účinnost alokace zdrojů a zpomalí dlouhodobý ekonomický růst.
Zvyšování daní nevyhnutelně oslabí korporátní Ameriku, nemluvě o přerozdělení zdrojů ze soukromého do veřejného sektoru, což z dlouhodobého hlediska negativně ovlivní ekonomiku. Je také nepravděpodobné, že by daňové výnosy tento plán zcela financovaly, takže se schodek rozpočtu prohloubí, což dále zvýší již tak obrovský federální dluh.
To by samozřejmě zpomalilo ekonomický růst, ale mělo by to přinejmenším z fundamentálního hlediska podpořit trh s drahými kovy.
Finanční trhy tento krok prozatím vítají, protože poměrně silně zvyšuje chuť k riziku. Rovněž existuje naděje, že americká ekonomika se zotaví rychleji, než se původně očekávalo, což by mohlo tlačit na další růst výnosů dluhopisů, a tím posílit již tak silný americký dolar.
V důsledku toho, i když Fed bude muset zasáhnout a zmírnit svou měnovou politiku, pokud úrokové sazby příliš vzrostou, dluhopisy budou stále mít růstový výnosový potenciál. Tento vzestupný trend by mohl nadále vyvíjet tlak na zlato, pokud žlutý kov nenajde způsob, jak se odchýlit od svého "vztahu" s úrokovými sazbami.
