Přísná politika Číny vůči kryptoměnám způsobila propad jejich cen. Jak uvádí zpráva v deníku Global Times, který vydává čínský stát, Čína znovu zesiluje regulační tlak na kryptoměny a vypadá to, že uzavře přibližně 90 % tamních kapacit na těžbu bitcoinu. Úřady v jihozápadní provincii S'-čchuan nařídily minulý týden místním těžařům ukončit činnost.
Přísná politika Číny vůči kryptoměnám způsobila propad jejich cen. Jak uvádí zpráva v deníku Global Times, vydávaném čínským státem, Čína znovu zesiluje regulační tlak na kryptoměny a vypadá to, že uzavře přibližně 90 % tamních kapacit na těžbu bitcoinu. Úřady v jihozápadní provincii S'-čchuan nařídily minulý týden místním těžařům ukončit činnost.
Čínská lidová banka nedávno zveřejnila nařízení, které bankám zakazuje obchodovat s kryptoměnami a které zavinilo propad bitcoinu na 31 000 USD. V průběhu minulého týdne se cena vlivem nejistoty a paniky investorů propadla o 20 %.
Podle krypto směnárny CoinBase se propadají i altcoiny a cena celého trhu se v posledních dnech snížila o 14 %. Tyto události ovlivňují i ceny vybavení. Čínští spotřebitelé, kteří si chtějí koupit grafické karty, tedy rozhodující komponenty pro těžbu bitcoinu, zaznamenali v posledních dnech prudký pokles cen. Podle listu South China Morning Post se některé propadly až o 65 %.
Čína považuje decentralizované a neregulované kryptoměny za ohrožení. Čínská lidová banka uvedla, že "narušují běžný chod ekonomiky" a "zvyšují riziko nelegálních přeshraničních převodů aktiv a ilegálních činností typu praní špinavých peněz". Plánuje být první zemí, která zavede vlastní oficiální digitální měnu – digitální jüan.
Těžba bitcoinů kvůli tvrdým čínským opatřením neskončí. Těžaři raději změní působiště. Prvním vhodným místem, které na nových omezeních v Číně vydělá, může být Texas, a to díky poměrně benevolentnímu regulačnímu rámci a levné elektřině.
