Návrat Íránu na ropný trh trvá mnohem déle, než se očekávalo. Návrat byl dále komplikován nedávnými útoky poblíž Ománského zálivu minulý týden, protože USA, Izrael a Velká Británie za to viní Teherán.
Kromě toho byla pozastavena jednání, a to kvůli změně prezidenta v Teheránu. A zdá se, že i když se spojenci rozhodnou upustit od vojenské reakce, je malá šance, že USA zmírní sankce.
Diskuse o jaderné dohodě z roku 2015 jsou také na mrtvém bodě, ale diplomaté očekávají, že Írán znovu obnoví rozhovory v čele s novým prezidentem Ebrahimem Raisi.
Obnovení dohody je pro Írán velmi důležité, protože je klíčem ke zvýšení těžby ropy.
Ropa se aktuálně obchoduje za 70 USD.
Před obnovením rozhovorů Raisi a nejvyšší vůdce Ali Chameneí diskutují, zda Írán potřebuje ujištění, že současná americká administrativa neodstoupí od žádné dohody, jako to udělal Trump. Írán také trvá na zrušení sankcí ve všech oblastech: lodní doprava, bankovnictví, vývoz energií.
Washington je vůči těmto požadavkům ostražitý, nemluvě o tom, že existuje další kámen úrazu – JCPOA nebo společný komplexní akční plán na ukončení smlouvy, který byl navržen tak, aby omezil íránské jaderné aktivity tak, aby výroba bomby trvala celý rok. Někteří představitelé USA se domnívají, že za poslední tři roky udělali íránští vědci dostatečný pokrok k vytvoření atomových zbraní během několika měsíců.
V každém případě Írán a Spojené státy vyjádřily přání pokračovat v jednáních. Washington vidí dohodu jako způsob, jak pomoci stabilizovat Blízký východ, zatímco Írán chce této příležitosti využít k odstranění sankcí, které zasáhly její ekonomiku.
S největší pravděpodobností dojde k dohodě do září. Pokud k tomu dojde, bude Írán schopen zvýšit těžbu ropy o 1 mil. barelů denně.
