Podle výsledků za červenec vykazuje čínská ekonomika jasné známky zpomalení. Šíření nového kmene delta v zemi, stejně jako smrtící záplavy, vedly k propadu obchodní aktivity a odsoudily výrobu a maloobchodní prodej ke stagnaci.
Průmyslová výroba v Číně se v červenci meziročně zvýšila jen o 6,4 %, uvedl v pondělí Národní statistický úřad (NBS). Analytici očekávali, že by její objem mohl být o něco nižší než v předchozím měsíci, ale že vzroste alespoň o 7,8 %. V červnu tento ukazatel dosáhl 8,3 %.
Maloobchodní tržby v druhé největší světové ekonomice vzrostly v červenci oproti loňskému roku o 8,5 %, čili opět zaostaly za prognózou. Analytici očekávali růst alespoň o 11,5 %, protože v červnu činil 12,1 %.
Vysoký objem vývozu pomohl Číně posílit ekonomiku na předpandemickou úroveň. Její růst je ale v důsledku mnoha problémů nerovnoměrný a údaje za minulý měsíc to znovu potvrdily. Ekonomika po prudkém růstu zpomaluje. Soukromá spotřeba a investice jsou spíš pomalé. Většina čínských podniků se navíc vzhledem k problémům s dodávkami potýká s neuvěřitelně vysokými výdaji. Vysoké ceny komodit doléhají na malé a střední podniky. V současné době se v Číně menší podniky neodvažují zvyšovat ceny. Pokud je ale nezvýší, těžko dosáhnou zisku. Jak dnes uvedla NBS, index cen výrobců v červenci vyskočil oproti loňskému roku o 9,0 %. Je pravděpodobné, že vysoko zůstane i v budoucnu.
Tlak na pokles ekonomiky zesiluje i nepříznivé počasí, které zasáhlo některé čínské provincie – přívalové deště a záplavy. Rekordní srážky v provincii Che-nan si vyžádaly více než 300 životů. Kvůli silným dešťům v pěti městech středočínské provincie Chu-pej byly místní úřady nuceny evakuovat téměř 6 000 lidí. Na konci víkendu dosáhl počet evakuovaných už 80 000. Extrémní počasí způsobilo rozsáhlé výpadky elektřiny a poškodilo více než 3 600 domů a 8 110 hektarů s úrodou. Celkové ztráty se odhadují na 108 milionů jüanů, resp. 16,67 milionů dolarů.
Obchodní aktivitu v zemi výrazně podkopává i rychlé šíření COVID-19 a nová karanténní omezení. V současnosti je za epicentrum COVID-19 považována Asie. Vysoký počet nových případů zaznamenaly i Filipíny, Vietnam a Thajsko. Vzhledem k výskytu nákazy v několika městech se Čína snaží chránit zbytek obyvatelstva zpřísněním sociálních restrikcí. Sektor služeb, zejména cestovní ruch a pohostinství, reagoval na nová omezující opatření znatelným poklesem. Vedoucí sekce pro asijskou ekonomiku ve společnosti Oxford Economics je přesvědčen, že v Číně v budoucnu propuknou další epidemie. To silně ohrozí ekonomické vyhlídky, přestože je dnes naočkováno přibližně 60 % populace.
V návaznosti na slabé statistiky a negativní tržní sentiment dnes asijské akciové indexy většinou klesaly. Na konci obchodování se jim ale podařilo mírně posílit díky naději, že čínská vláda možná zavede některá stimulační opatření na podporu ekonomiky.
Co se týká vyhlídek do budoucna, ani ony nejsou příliš růžové. Čím dál víc analytiků snižuje své odhady hospodářského růstu Číny pro třetí čtvrtletí. Čínské kvartální HDP od dubna do června vzrostlo ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o 7,9 %. Analytici australské finanční skupiny ANZ po zveřejnění neuspokojivých údajů za červenec snížili svůj odhad čínského HDP pro letošní rok z 8,8 % na 8,3 %. Experti jsou přesvědčeni, že centrální banka může zmírnit měnovou politiku.
Poté, co regulátor v červenci snížil objem hotovosti, kterou musí banky držet jako rezervu, došlo na očekávání dalšího snížení peněžních prostředků.
V pondělí napumpovala čínská centrální banka do finančního systému prostřednictvím střednědobých úvěrů miliardy jüanů. Mnozí účastníci trhu to interpretovali jako snahu o podporu ekonomiky, ačkoli ceny takových úvěrů zůstaly nezměněny.
