Jestřábi v ECB nejsou s rozhodnutím Christine Lagardeové spokojeni. Mají k tomu své důvody. Snížení stimulačních opatření bylo sice ohlášeno, jejich provedení je však spíše byrokratické. V důsledku toho dochází k další stimulaci politiky.
ECB oznámila další snížení objemu nákupů aktiv v rámci programu PEPP. Úplné ukončení nákupů se plánuje na březen, jak bylo původně plánováno. Ke zmírnění tohoto efektu se nákupy v rámci programu APP dočasně zvyšují na 40 mld. EUR ve druhém čtvrtletí a 30 mld. EUR ve třetím čtvrtletí roku 2022. Od října regulátor opět dosáhne tempa 20 mld. EUR.
Kromě zvýšení nákupů v rámci programu APP si Lagardeová vyhradila právo ECB obnovit nákupy v rámci PEPP.
Ke zvýšení sazeb dojde až po dokončení stimulačních opatření, a protože ta jsou naplánována na příští rok, trh by neměl očekávat tvrdé kroky regulátora. Na tiskové konferenci Lagardeová opakovaně uvedla, že v příštím roce ke zvýšení sazeb nedojde.
Otázkou je, zda jí hráči na trhu uvěří, nebo budou očekávat dřívější zpřísnění měnové politiky, jako tomu bylo v případě Fedu. Jerome Powell byl rovněž přesvědčen o svém holubičím postoji. Urychleně od něj však ustoupil. Snížení stimulačních opatření bylo urychleno a v příštím roce se očekává trojí zvýšení sazeb.
Výhledy ECB
Jedním z klíčových výsledků zasedání ECB byly aktualizované ekonomické výhledy. Růst HDP byl pro příští rok snížen na 4,2 % meziročně v důsledku dopadu pandemie covid-19 . Prognóza růstu se zvýšila na 2,9 % meziročně v roce 2023, v roce 2024 může ekonomika vzrůst pouze o 1,6 % meziročně.
Výrazně byla změněna prognóza inflace. Očekává se růst na úrovni 3,2 % meziročně namísto 1,7 % meziročně. ECB si je vědoma, že inflace výrazně zrychlí, zvýšení sazeb však důrazně odmítá.
ECB se stále domnívá, že tato míra inflace je způsobena vysokými cenami energií a narušením dodavatelského řetězce. Zrychlení cen bude dočasné, vrcholu dosáhne v roce 2022 a v letech 2023–2024 se inflace vrátí na 1,8 % meziročně, což je podle výpočtů regulátora pod 2% inflačním cílem. Pozoruhodné je, že tento scénář, vycházející z měnové strategie banky, neznamená zvýšení sazeb.
Otázkou je, jak dlouho se ECB a Lagardeová budou držet tohoto názoru, zatímco ostatní globální regulátoři zpřísňují politiku. Bank of England již začala zvyšovat úrokové sazby, a to jako první z velkých centrálních bank.
První emoce vyprchaly a měnové trhy budou pečlivě hodnotit zasedání tří bank – USA, EU a Anglie.
Dolar se dostal do červeného pásma, protože euro a libra reagovaly na výsledky zasedání pozitivně. Co se týče libry, je to jasné, sazba byla zvýšena, přičemž to nikdo nečekal.
Euro neustále klesá. Den předtím dosáhl EUR/USD rekordní hodnoty za více než dva týdny a zastavil se na 1,1360. Žádné šance na další posun a v pátek euro konsoliduje poblíž 1,1330.
Technický obrázek ukazuje, že EUR/USD stále následuje medvědí scénář. Po posílení pohybu směrem dolů se sazba vydá směrem k 1,1265 s cílem na 1,1150.
Možný je však i pohyb směrem vzhůru. Zlepšení a růst nad čtvrteční maximum směrem k 1,1375 oslabí kupující a posunou euro vzhůru. Úspěch kupujících při překonání rezistence na úrovni 1,1400 by euru přál, zatím je však těžké tomu uvěřit. Není k tomu žádný důvod, ani technický, ani fundamentální, ledaže by hlavní hráči chtěli obchodovat podle svých vlastních pravidel.
Support se nachází na úrovních 1,1285, 1,1245 a 1,1205. Rezistence jsou na úrovních 1,1365, 1,1400 a 1,1445.
