Lael Brainardová, která zvažuje svou kandidaturu na post místopředsedkyně Fedu, ve svém projevu před bankovním výborem Senátu uvedla následující: "Nejdůležitějším úkolem, který stojí před americkou centrální bankou, je přivést inflaci zpět na cílovou úroveň 2 %." Brainardová vidí cíl Fedu v omezení inflace a zároveň v podpoře hospodářského oživení.
Hlavním nástrojem při snižování inflace je zvyšování sazeb a snižování nabídky peněz, tedy zpřísňování finančních podmínek. Zpřísnění finančních podmínek však znamená ochlazení ekonomiky, resp. zpomalení hospodářského růstu. Není tedy známo, jak Fed tyto dva vzájemně se vylučující parametry sladí.
Nicméně v řadách představitelů Fedu se poněkud rýsuje jednota. Šéf Federálního rezervního systému v St. Louis Bullard oznámil, že v letošním roce očekává 4 zvýšení sazeb, nikoli 3, jak předpokládal dříve. K prvnímu zvýšení by mělo dojít v březnu, současně s ukončením QE4.
Mesterová, která stojí v čele Federální rezervní banky v Clevelandu, je také velmi konkrétní. Podle jejího názoru bude pokles inflačních ukazatelů přímo souviset s koncem pandemie (který by klidně mohl být vyhlášen kdykoli, pokud nepočítáme počet nakažených, ale počet hospitalizací a úmrtí), a také březen považuje za poměrně vhodný měsíc k oznámení prvního zvýšení sazeb. Zároveň se domnívá, že nejen zvýšení sazeb, ale i snížení bilance Fedu by mělo proběhnout co nejrychleji a jediným kritériem je zde nepoškodit tempo oživení. Fed zatím o načasování a postupu snižování bilance nerozhodl, ale prostřednictvím slov svých představitelů vede trhy k myšlence, že kroky v tomto směru nejsou daleko. Každopádně jestřábí rétorika sílí a je třeba ji hodnotit jako sebevědomě býčí faktor pro americký dolar.
Prezidentka Federální rezervní banky v San Francisku Mary Dalyová mění svou rétoriku pod vlivem vysoké inflace. Minulý pátek se vyjádřila opatrně. Podle jejího názoru je třeba postupně zvyšovat sazbu a po jednom či druhém zvýšení vyvolat diskusi o snížení salda. Po úterním zveřejnění údajů o inflaci však oznámila, že je čas zrušit některá opatření měnové politiky a sazba by mohla být zvýšena v březnu.
Lze tedy pozorovat doslovnou reakci představitelů FRS na vysokou inflaci. Jestliže po prosincovém zasedání bylo první zvýšení plánováno na červen, pak nyní se očekávání přesouvají na březen. Nejedná se o dvě nebo tři zvýšení v roce 2022, ale o tři nebo čtyři.
Trh s futures CME vidí 30% šanci, že se sazba do konce prosincového zasedání bude pohybovat v rozmezí 100-125 b., což znamená čtyři zvýšení.
Odolá americká ekonomika takovému úderu? Spíše ano než ne. Podle rozpočtového výboru Kongresu činil schodek federálního rozpočtu v prvním čtvrtletí fiskálního roku 2022 377 mld. USD, což je o 196 mld. USD méně než schodek zaznamenaný ve stejném období loňského roku a o něco více než schodek zaznamenaný ve stejném období před dvěma lety. Příjmy od října do prosince 2021 vzrostly o 31 %, což dává určitý důvod k optimismu. Americké ministerstvo financí vidí prosincový rozpočtový deficit USA ve výši 21 mld. USD. Příjmy se oproti prosinci loňského roku rovněž zvýšily o 41 %.
Pokud bude Bidenem navrhovaný infrastrukturní projekt ve výši 2 bil. USD ještě schválen Kongresem, pak to jednoznačně povede k nárůstu rozpočtových výdajů a zvýšení deficitu, ale zároveň to bude kompenzovat případná opatření na zpřísnění měnové politiky, která bude provádět Fed. V souladu s tím bude americká ekonomika schopna udržet vysoké tempo oživení i při čtyřech zvýšeních sazeb.
Předpokládejme, že se vytvořily podmínky pro další posilování amerického dolaru v celém spektru měnového trhu. Rozpětí výnosů se zvýší v jeho prospěch, což zvýší příliv investic. To zase zvýší poptávku po americké měně.
