Klíčové indexy amerického akciového trhu – Dow Jones Industrial Average, NASDAQ Composite a S&P 500 – ve středu skončily výše. Pokračuje tak zotavování z lednové korekce. Jak jsme však uvedli dříve, současný růst sotva odráží další vyhlídky trhu. Faktem je, že plány Fedu ohledně zpřísňování měnové politiky se zatím nezměnily. Regulátor zatím zároveň neoznámil, kolikrát se letos chystá zvýšit úrokové sazby. Odborníci vyjadřují na toto téma značně rozdílné názory. Analytici předpokládají zvýšení úrokových sazeb třikrát až sedmkrát. Jak již bylo zmíněno, tři nebo čtyři zvýšení budou mít sotva závažný dopad na americké akciové indexy a akciový trh jako celek. Experti se domnívají, že i po zvýšení se sazba bude stále nacházet pod neutrální úrovní. V každém případě však samotný fakt zpřísnění měnové politiky bude vyvíjet tlak na indexy a akcie.
Včera vystoupil guvernér Federálního rezervního systému v Atlantě Raphael Bostic. Ten trochu zmírnil zápal investorů, když uvedl, že Fed hodlá zvýšit sazby třikrát nebo čtyřikrát, ale zdůraznil, že centrální banka není vázána konkrétním plánem. Jinými slovy, regulátor se při rozhodování na každém zasedání bude řídit aktuálními makroekonomickými ukazateli. To je logické, protože čím výše se sazba zvýší, tím pomalejší bude růst americké ekonomiky. Centrální banka potřebuje dosáhnout stability spotřebitelských cen a jejich růstu maximálně o 2 % ročně. Pokud tedy k dosažení tohoto cíle stačí tři nebo čtyři zvýšení sazeb, další zpřísňování měnové politiky nebude mít smysl. Jinou věcí je, že tři nebo čtyři zvýšení sazeb nebudou stačit k tomu, aby se inflace snížila ze 7 % nebo výše.
"V současné době existují tři výhledy na zvýšení úrokových sazeb v tomto roce," poznamenal Bostic. "Trochu se přikláním ke čtyřem, ale jakmile uděláme první krok směrem k první polovině letošního roku, musíme vidět, jak bude ekonomika reagovat." Těmito slovy dal Bostic jasně najevo, že při zvyšování úrokových sazeb se bude přihlížet také k tempu hospodářského růstu. Pokud dojde ke zpomalení ekonomické aktivity, může být tempo zpřísňování sníženo. Uvedl však, že první krok by mohl být o 0,5 procentního bodu nebo 50 bazických bodů. "Údaje mohou ukázat, jak vhodný je pohyb o 50 nebo 25 bazických bodů," řekl šéf Federální rezervní banky v Atlantě. To znamená, že rozhodnutí Fedu bude do značné míry záviset na zprávách o inflaci za leden a únor. Mimochodem, první z nich bude zveřejněna dnes. Podle prognóz by index spotřebitelských cen v USA mohl zrychlit na 7,2–7,3 % ze současných 7 %. Pokud se tak stane, centrální banka s největší pravděpodobností v březnu zvýší úrokové sazby o 0,5 %.
