Evropská centrální banka připouští rostoucí riziko stagflace, protože výrazně snižuje své prognózy růstu a zvyšuje výhled inflace.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová uvedla, že zvýšené geopolitické napětí na Ukrajině má hluboký dopad na evropskou ekonomiku, protože ceny energií a komodit nadále rostou.
"Rizika pro hospodářský výhled se s ruskou invazí na Ukrajinu výrazně zvýšila a jsou vychýlena směrem dolů. Zatímco rizika spojená s pandemií se snížila, válka na Ukrajině může mít na ekonomický sentiment silnější vliv a mohla by opět zhoršit omezení na straně nabídky. Přetrvávající vysoké náklady na energie spolu se ztrátou důvěry by mohly táhnout dolů poptávku více, než se očekávalo, a omezit spotřebu a investice," uvedla Lagardeová ve svém úvodním projevu.
Ve svých nejnovějších ekonomických projekcích ECB uvedla, že HDP by měl v roce 2022 vzrůst o 3,7 %, což je pokles oproti předchozí prognóze růstu o 4,2 %. V příštím roce se ekonomická aktivita pravděpodobně zvýší o 2,8 %, což je pokles oproti předchozí prognóze 2,9 %. V roce 2024 se očekává růst ekonomiky o 1,6 %, což je beze změny oproti předchozí prognóze.
Při odhadu spotřebitelských cen ECB předpokládá, že inflace v letošním roce vzroste o 5,1 %, což je výrazný nárůst oproti předchozí prognóze ve výši 3,2 %. V příštím roce by inflace měla vzrůst o 2,1 %, což je nárůst oproti prosincové projekci ve výši 1,8 %. V roce 2024 se spotřebitelské ceny podle prognóz zvýší o 1,9 %, což je nárůst oproti předchozímu odhadu 1,8 %.
Lagardeová poznamenala, že inflace je v současnosti poháněna rostoucími cenami energií, které v únoru vyskočily o 3,17 %. Dodala, že ceny potravin se zvyšují také, a to v důsledku sezónních faktorů a rostoucích cen hnojiv.
Přestože se očekává, že inflace zůstane zvýšená, Lagardeová uvedla, že nepozoruje změnu paradigmatu spotřebitelských cen. Dodala, že ECB nevidí mzdovou spirálu, která by vedla k dlouhodobé inflaci.
"Růst cen se rozšířil. Většina ukazatelů základní inflace se v posledních měsících zvýšila na úroveň nad 2 %. Není však jisté, jak trvalý bude nárůst těchto ukazatelů vzhledem k roli dočasných faktorů souvisejících s pandemií a nepřímým účinkům vyšších cen energií," uvedla Lagardeová.
Někteří ekonomové poznamenali, že ECB dává přednost rostoucí inflaci před hospodářským růstem, protože se snaží ukončit měsíční nákupy dluhopisů do třetího čtvrtletí, což zdůraznila v měnověpolitickém prohlášení ECB.
Lagardeová také uvedla, že rozhodnutí o ukončení kvantitativního uvolňování bude záviset na datech a na tom, zda inflace poroste v souladu s očekáváním. Odmítla však myšlenku, že by toto opatření bylo považováno za zpřísnění.
"Nemluvíme o zpřísňování. Hovoříme o normalizaci," řekla.
