ECB ponechala svou základní úrokovou sazbu na nejnižší úrovni – od března 2016 je na nule. Ministři financí EU se dohodli, že v příštím roce mírně zpřísní fiskální politiku, a to po třech letech, kdy do ekonomiky vkládali miliardové injekce kvůli pandemii koronaviru. Uvedli také, že pokud to situace na Ukrajině bude vyžadovat, připraví další hotovost.
Měnový pár EUR/USD na tuto zprávu reagoval slabě, ale během americké seance prodělal pokles v prostředí zvýšené poptávky po dolaru.
Ačkoli všichni ministři EU uvedli, že ekonomika eurozóny je v dobré kondici, nejistota se výrazně zvýšila. Ekonomické důsledky konfliktu na Ukrajině ještě nejsou známy, což zvyšuje rizika spojená s pokračujícími problémy v dodavatelském řetězci, poměrně vysokými cenami energií a inflací, která zůstává na vysoké úrovni mnohem déle, než se očekávalo.
Evropská komise 2. března doporučila vládám zemí EU, aby v příštím roce přešly z podpůrného postoje na neutrální, neboť ekonomika roste a země EU mají v důsledku pandemie velké dluhy. Zároveň však uvedla, že vlády by měly být připraveny rychle se vrátit k podpoře ekonomiky z veřejných prostředků v závislosti na tom, jaké problémy přinese geopolitická situace na Ukrajině.
Případnou změnu politiky umožní skutečnost, že omezení vládních půjček v EU bude pravděpodobně pozastaveno i v roce 2023 kvůli nejistotě způsobené situací na Ukrajině. Ministři se shodli, že země s vysokou mírou zadlužení, jako je Itálie nebo Řecko, by se měly zaměřit na její snižování, zatímco země s nízkou mírou zadlužení by se měly více soustředit na investice.
Pokud jde o inflaci, ECB předpokládá, že dosáhne v průměru 5,1 %, přestože ekonomika poroste o 0,5 % pomaleji kvůli geopolitickému napětí. V roce 2023 však klesne na 2,1 %.
Evropská komise zveřejní své vlastní aktualizované ekonomické prognózy v květnu.
