Ceny zlata dál kolísají. Zatím není jasné, kterou cestou se nakonec vydají. Budou za současné geopolitické situace růst, nebo se pod tlakem makroekonomiky propadnou?
Drahý kov ve čtvrtek po dvou slabých seancích uzavřel růstem. Vzrostl o 0,8 %, resp. 14,70 USD, na cenu 1 937,80 USD. Jednalo se o nejvyšší cenu tohoto týdne.
Zlato prudce stouplo, protože účastníci trhu se znovu soustředili na geopolitickou situaci. Konflikt mezi Západem a Moskvou prochází další vlnou eskalace.
Valné shromáždění OSN včera vyloučilo Rusko z členství v Radě pro lidská práva. Důvodem tohoto rozhodnutí bylo nedávné prohlášení ukrajinských úřadů o účasti ruských jednotek na zabíjení civilistů v oblasti Kyjeva. Ačkoli nebyla vina ruské armády prokázána, hlasovali členové OSN proti Rusku.
Ve čtvrtek proběhlo v americkém Senátu další hlasování týkající se Ruska. Američtí zákonodárci se rozhodli ukončit běžný obchodní styk s Moskvou.
Po zprávě, že Rusku byl odebrán status "zemí s největšími výhodami", vzrostly obavy z inflace. Zlato jakožto zajištění proti inflaci následně zareagovalo silným růstem.
Soudě podle dnešních cen ale zatím na trhu býčí sentiment není. Ceny zlata v pátek ráno silně kolísaly.
Geopolitická rizika zároveň zvyšují atraktivitu zlata coby bezpečného aktiva. Jestřábí postoj amerického Federálního rezervního systému oproti tomu růst zlata omezuje.
Investoři dnes hodnotí komentáře Jamese Bullarda, prezidenta a generálního ředitele saintlouiské Federální rezervní banky, který včera řekl, že centrální banka zatím nemá inflaci plně pod kontrolou. V této souvislosti je vysoce pravděpodobné, že regulátor poměrně razantně zvýší úrokové sazby.
Agresivnější opatření měnové politiky Fedu posilují americký dolar, který nyní vytrvale směřuje k psychologicky důležité úrovni 100,00, která je zároveň silnou překážkou růstu zlata.
Analytici mají za to, že cenu drahého kovu budou v krátkodobém horizontu dál určovat protichůdné síly: geopolitika a makroekonomické údaje.
Podle mnoha odborníků se konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou v blízké době nepodaří vyřešit diplomatickou cestou.
Stávající krize ve východní Evropě podle očekávání prohloubí obavy z inflace a podpoří poptávku po zlatě, ale jen nakrátko. Býčí trend výnosů amerických desetiletých dluhopisů naznačuje, že střednědobý trend zlata by měl být sestupný.
Analytik Ipek Ozkardeskaya předpovídá, že s pokračujícím růstem výnosů bychom mohli být svědky trvalého poklesu cen zlata do oblasti 1 800 – 1 820 USD, která zahrnuje 200denní klouzavý průměr.
