Centrální banky dál významně podporují trh se zlatem, údaje shromážděné Světovou radou pro zlato ale ukazují, že objemy nákupů v srpnu mírně poklesly. V srpnu bylo podle této zprávy nakoupeno jen 20 tun zlata, což je méně než červencových 37 tun.
Tři centrální banky, které zvýšily své zlaté rezervy, byly turecká, uzbekistánská a kazachstánská. Největším kupcem přitom bylo Turecko. V srpnu nakoupilo 9 tun zlata, a zvýšilo tak své celkové zásoby na 478 tun. Jedná se o nejvyšší úroveň od druhého čtvrtletí roku 2020.
Uzbekistán oproti tomu nakupoval 8,7 tun zlata už třetí měsíc po sobě. Aktivně tento kov nakupuje poté, co na začátku roku 25 tun prodal. V letošním roce zvýšil své zlaté rezervy o 19 tun.
Pokud jde o Kazachstán, ten v srpnu nakoupil 2 tuny zlata poté, co v červenci 11 tun prodal. Jeho zlaté rezervy dnes činí téměř 375 tun.
Světová rada pro zlato dále uvedla, že zlato v srpnu potenciálně nakupoval Katar. Neznámé síly na fyzickém trhu ale brzdí poptávku, takže nákupy by mohly být významnější, než naznačují čísla.
Jelikož je mezi trhem s fyzickým zlatem a papírovými futures rozdíl, může důvod, proč je trh s fyzickým zlatem tak napjatý, vysvětlovat nezveřejněná poptávka ostatních centrálních bank.
Čína je také podezírána, že zvyšuje své zlaté rezervy, aniž by to hlásila, protože její zlaté pruty navzdory rostoucímu dovozu zlata do země stále rostou.
Obchodní údaje Švýcarské federální celní správy ukázaly, že Čína si v srpnu dovezla ze Švýcarska 5,7 tun zlata, tj. největší zásilku od dubna 2020.
