Krishan Gopaul, hlavní analytik evropských, blízkovýchodních a asijských trhů, v jednom komentáři na Twitteru uvedl, že čínská centrální banka minulý měsíc nakoupila 15 tun zlata; stalo se tak po nákupu 32 tun zlata v prosinci a 30 tun v listopadu.
Celkové zlaté rezervy země tak vzrostly na 2 025 tun.
Čína před svým posledním nákupem neoznámila žádnou změnu v držbě zlata od roku 2019.
Analytici předpokládají, že bude zlato dál nakupovat i v průběhu roku 2023, protože tím doufá posílit mezinárodní důvěru a stabilitu jüanu a zpochybnit pozici amerického dolaru coby světové rezervní měny. Loni začala země Blízkého východu nabádat, aby za ropu přijímaly jüany. Čína je největším dovozcem ropy na světě.
Podle Světové rady pro zlato nashromáždila centrální banka během poslední čínské nákupní horečky v letech 2002 až 2019 1 448 tun zlata.
Poptávka centrálních bank po zlatě bude ceny zlata v průběhu roku 2023 nejspíš dál podporovat. A pokračovat bude letos i globální trend dedolarizace.
Nově vznikající centrální banky drží průměrně zhruba dvě třetiny svých rezerv v dolarových aktivech a méně než 5 % ve zlatě. A tento poměr by rády změnily ve prospěch zlata.
Čína je jen jednou ze zemí, které nákupy zlata navyšují. Světová rada pro zlato minulý měsíc uvedla, že centrální banky nakoupily ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku 417 tun zlata.
Ačkoli Čína svými nákupy zlata přitahuje velkou pozornost, nejaktivnějším hráčem na trhu s drahými kovy bylo v loňském roce Turecko.
Podle Světové rady pro zlato nakoupila turecká centrální banka loni 148 tun zlata.
Centrální banky nakoupily loni celkem 1 136 tun zlata, tedy největší množství od roku 1967 a druhé největší mnžoství od roku 1955.
