Trh se zlatem se dál potýká s problémy, protože ceny zůstávají pod 1900 dolary za unci.
A s největší pravděpodobností budou ceny drahých kovů klesat i v první polovině roku, protože Federální rezervní systém dál zvyšuje úrokové sazby, aby snížil inflaci.
Je také možné, že ceny budou dál klesat proto, že výnosy dluhopisů zůstávají vysoké a inflační tlaky polevují.
Obavy investorů z recese a nestabilní odhady případného snížení sazeb v druhé polovině roku by měly zabránit poklesu cen zlata na několikaletá minima.
Trhy začaly začátkem roku předpokládat, že do konce roku dojde ke snížení sazeb; trvale vysoká inflace nicméně napomáhá změně těchto očekávání. Nástroj FedWatch společnosti CME ukazuje, že trhy počítají s rostoucí pravděpodobností, že sazba federálních fondů překročí 5 % a do konce roku dosáhne vrcholné úrovně zhruba 5,50 %.
Z úterních údajů amerického ministerstva práce vyplynulo, že ačkoli inflace zůstává vysoko nad cílem Federálního rezervního systému ve výši 2 %, klesá už sedmý měsíc po sobě.
Index spotřebitelských cen v USA v lednu meziročně vzrostl o 6,4 %, což je o něco méně než prosincový meziroční růst o 6,5 %. Inflace však klesla z červnové 40leté rekordní hodnoty 9,1 %.
Spolu se zlatem může klesat i stříbro, protože mezi oběma kovy je silná korelace.
Podle francouzské mezinárodní finanční skupiny Natixis, která se zabývá investičním bankovnictvím, dosáhne cena zlata v roce 2023 průměrně 1 790 dolarů za unci a v roce 2024, kdy Federální rezervní systém začne snižovat sazby, vzroste na průměrných 1 830 dolarů za unci.
