Ve čtvrtek 16. března oznámí Evropská centrální banka výsledky svého březnového zasedání. Na jedné straně je výsledek této události do značné míry předem daný. Prezidentka ECB Christine Lagardeová oznámila další zvýšení sazeb již v únoru. Na druhou stranu poslední komentáře Lagardeové neobsahovaly její dřívější odhodlání. Otázkou tedy jsou nejen další vyhlídky zpřísnění měnové politiky, ale také výsledek březnového zasedání.
Zejména ve světle nedávných událostí v USA takzvané "selhání bank" připomnělo finančnímu světu možné vedlejší účinky agresivní politiky. Zda tento faktor ovlivní rozhodování členů ECB, je otázkou. Komplikací je evropská inflace, která je tvrdošíjně vysoká a soudě podle poslední verze vykazuje vzestupnou tendenci. Jinými slovy, březnové zasedání ECB nebude pomíjivé.
Inflace překvapila
Připomeňme, že poslední údaje o růstu inflace v eurozóně (za únor) vyšly v "zelené zóně". Celkový index spotřebitelských cen byl 8,5 %, zatímco většina expertů očekávala větší pokles – na 8,2 %. Jádrový index spotřebitelských cen vykazoval rostoucí trend a byl na úrovni 5,6 % (s prognózovaným minimálním poklesem na 5,2 % z předchozí hodnoty 5,3 %). Den předtím byla zveřejněna německá data, která rovněž odrážela alarmující trendy. Zejména roční harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), který ECB preferuje používat k měření inflace, vzrostl na 9,3 % (po zvýšení na 9,2 % v lednu). Celkově všechny složky německé zprávy překonaly prognózy.
Navzdory "zelené barvě" zprávy o inflaci však Lagardeová svou rétoriku nezpřísnila. V komentáři k této zprávě poznamenala, že inflace by měla v březnu zpomalit "mnohem výrazněji". Taková "studená sprcha" způsobila vystřízlivění kupujících EUR/USD, načež vzestupný impuls odezněl a pár opět driftoval.
Lagardeová učinila tyto poznámky před pouhými dvěma týdny. Od té doby se makroekonomický obraz jako celek nezměnil. Dalo by se předpokládat, že ECB se 100% pravděpodobností implementuje základní scénář zahrnující 50bodové zvýšení sazeb. Nebýt jednoho "ale" – kolapsu velké americké banky Silicon Valley Bank Ozvěny této události se dostaly i do Evropy. Aktivně klesají zejména výnosy krátkodobých státních dluhopisů v eurozóně. To nepřímo naznačuje, že účastníci trhu sázejí na zpomalení cyklu zpřísňování měnové politiky ECB. Krátkodobé dluhopisy, které jsou nejcitlivější na očekávání sazeb, v úterý klesly o 25 bazických bodů na 2,443 %. To je nejnižší úroveň za dva měsíce (nejnižší od 19. ledna). Pro srovnání, výnosy německých dvouletých dluhopisů minulý týden přesáhly 3,3 %.
50 nebo 25?
Šéfka ECB na konci únorového zasedání skutečně oznámila březnové zvýšení sazeb o 50 bodů. Ale začátkem tohoto měsíce už byla Lagardeová ve svých odhadech opatrnější. Podle ní je zvýšení sazeb na březnovém zasedání "velmi pravděpodobné a nutné". A i když Lagardeová uznala, že regulátor bude směřovat k dalšímu zpřísnění, neupřesnila možnou trajektorii tohoto kroku. "Jakým tempem budeme zvyšovat sazby na každém z příštích setkání, nelze nyní říci," řekla Lagardeová.
Na pozadí takové rétoriky a také ve světle nedávných událostí v USA někteří analytici navrhli, že Evropská centrální banka nebude zítra jednat unáhleně. Zejména měnoví stratégové z Deutsche Bank dnes uvedli, že za nejpravděpodobnější považují zvýšení úrokových sazeb ECB o 25 bazických bodů. Zároveň nevyloučili variantu pauzy ve zvyšování sazeb, "pokud se situace na trzích do čtvrtka nestabilizuje".
Představitelé ECB jsou zároveň podle zasvěcence agentury Reuters stále nakloněni zvýšení sazeb o 50 bazických bodů, protože inflace v eurozóně zůstane příliš vysoká. Členové regulátora se navíc podle zasvěcených bojí podkopat svou důvěryhodnost tím, že odmítnou realizovat široce avizovaný 50bodový scénář. Podobné informace zveřejnila tisková agentura MNI s odvoláním na své zdroje.
Závěry
Dle mého názoru se Evropská centrální banka i tak rozhodne zvýšit sazby o 50 bazických bodů vzhledem k dynamice růstu inflace v eurozóně a vnitřním informacím z médií. Za zmínku také stojí, že zástupce ECB Yannis Stournaras v úterý vyjadřoval spíše zdrženlivou rétoriku, když komentoval situaci se Silicon Valley Bank. Žádný dopad krachu SVB na banky v eurozóně podle svých slov nezaznamenal. Tato poznámka přichází uprostřed komentářů prezidenta Euroskupiny Paschala Donohoe, který den předtím uvedl, že eurozóna je vystavena rizikům SVB jen velmi omezeně.
Vzhledem k tomu, že někteří odborníci (zejména Deutsche Bank) navrhli, že tempo zpřísňování měnové politiky se zpomalí na 25 bodů, může realizace 50bodového scénáře poskytnout euru významnou podporu, a to i v páru s dolarem.
