Podle Polské národní banky vzrostly zlaté rezervy této země minulý měsíc na 7,828 milionů trojských uncí (243,5 metrických tun). V dubnu centrální banka nakoupila 14,8 tun zlata, což představuje největší nárůst od června 2019, kdy polské rezervy vzrostly o 94,9 tun.
Hodnota zlata, včetně vkladů ve zlatě a zlatých burz, v dubnu stoupla ze 14,55 miliard dolarů na 15,52 miliard dolarů.
Guvernér banky Adam Glapinski už v roce 2021 uvedl, že Polsko plánuje navýšit své zlaté rezervy o 100 tun a zajistit se tak proti nepříznivým událostem. Vysvětlil, že pokud by někdo vyřadil globální finanční systém z provozu, zlato by si svou hodnotu uchovalo.
"Samozřejmě nepředpokládáme, že k tomu dojde. Ale jak se říká, štěstí přeje připraveným," řekl Glapisnki. Dodal, že centrální banka musí být připravena i na ty nejnepříznivější okolnosti, a proto má zlato v jejich měnových operacích zvláštní místo.
Nákupy zlata centrálními bankami byly letos jedním z hnacích mechanismů růstu cen zlata.
Podle Světové rady pro zlato (WCG) nakupovaly vedle polské centrální banky v dubnu zlato i další centrální banky: Čínská lidová banka nakoupila 8,1 tun, Česká národní banka 1,8 tun a Mongolská centrální banka 1 tunu.
Turecká centrální banka oproti tomu v dubnu 80,8 tun zlata prodala, aby uspokojila rostoucí domácí poptávku. Poté, co Turecko loni nakoupilo víc než kterákoli jiná centrální banka, prodávalo podle WGC v březnu a dubnu zlato ve snaze snížit potřebu dovozu zlata, který vyvíjel tlak na deficit běžného účtu platební bilance země.
Turecko zaznamenalo ohromující poptávku po žlutém kovu, který jeho obyvatelé využívali jako zajištění proti devalvaci místní měny a inflaci, která v jednom okamžiku loňského roku přesáhla 85 %.
Výše uvedené údaje mohou letos působit na ceny zlata jako vítr do zad.
