Evropská centrální banka zasedá ve čtvrtek 27. července. Banka se chystá zvýšit úrokové sazby o 25 bazických bodů. O tom není pochyb, protože prezidentka ECB Christine Lagardeová minulý měsíc oznámila další zpřísnění parametrů měnové politiky. Hlavní důraz bude proto kladen na postoj ECB. Klíčovými body zájmu budou formulace v doprovodném prohlášení a verbální signály šéfa ECB. Skutečnost, že došlo ke zvýšení sazeb, bude trh pravděpodobně ignorovat.
V posledních týdnech vyjadřovali představitelé ECB rozporuplnou rétoriku. Například Lagardeová několikrát změnila zaměření svých projevů a střídala jestřábí a holubičí tón. I když červencové zvýšení sazeb nikdy nezpochybnila, její postoj k vyhlídkám na zpřísnění měnové politiky se různil. V jednom ze svých projevů Lagardeová uvedla, že následné zvýšení sazeb je stále nejisté. Ve svém posledním projevu se však její rétorika poněkud zpřísnila a uvedla, že ECB má "před sebou hodně práce", aby potlačila inflaci, která zůstává na trvale vysoké úrovni.
Ostatní členové ECB se rozdělili na dva tábory: jestřábí a holubičí. Například šéf slovinské centrální banky Bostjan Vasle prohlásil, že jádrová inflace "zůstává vysoká a trvalá", takže měnové orgány "musí pokračovat ve zpřísňování politiky". Francois Villeroy de Galhau, šéf francouzské centrální banky, také vyjádřil obavy z vysoké úrovně inflace, což podpořilo další zpřísňování měnové politiky. Jeho kolega z Německa Joachim Nagel prohlásil, že úrokové sazby "musí pokračovat v růstu", ale dodal, že je "příliš brzy na to říci, do jaké míry".
Jestřábí scénář je podpořen zápisem z červnového zasedání ECB. Z textu dokumentu vyplývá, že červencové zvýšení sazeb (deváté od loňského léta) pravděpodobně nebude poslední. Ze zápisu vyplývá, že Rada guvernérů může v případě potřeby zvážit možnost zvýšení úrokových sazeb i "po červenci".
Celý trik červencového zasedání spočívá v odpovědi na jedinou otázku – je nutné další zpřísňování měnové politiky?
Na trhu v této věci neexistuje jednotný názor. Na jedné straně podporuje další zvyšování sazeb jádrová inflace, která zůstává na vysoké úrovni (na rozdíl od celkové inflace, která aktivním tempem zpomaluje). Stojí za zmínku, že právě minulý týden byl základní index spotřebitelských cen za červen revidován směrem nahoru. Podle původního odhadu jádrový CPI vzrostl o 5,4 %. Podle konečných propočtů však došlo k revizi ukazatele na 5,5 %. Představitelé ECB se zajímají zejména o jádrovou inflaci, a proto je tento výsledek jednoznačně ve prospěch eura.
Na druhou stranu je v eurozóně slabý ekonomický růst. Připomínáme, že podle aktualizovaných údajů se HDP eurozóny v prvním čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci nezměnil. Technická recese sice nebyla potvrzena (v červnu bylo oznámeno, že ekonomika regionu v prvním čtvrtletí 2023 klesla o 0,1 %, stejně jako ve čtvrtém čtvrtletí 2022), tak slabé výsledky nepřispívají k silnějšímu agresivnímu postoji.
Tento týden byly zveřejněny neuspokojivé údaje o indexech PMI a IFO. Zejména německý výrobní PMI se propadl na 38,8 bodu, což je nejslabší výsledek od května 2020, kdy se svět potýkal s koronavirovou krizí. Index se 13 po sobě jdoucích měsíců drží pod klíčovou 50bodovou hranicí a poslední tři měsíce aktivně klesá. Mezitím celkový index podnikatelského klimatu IFO v Německu tento měsíc klesl na 87,3 bodu (nejslabší hodnota od října 2022) oproti prognóze 88,0 (v červnu byl index na 88,6). Index klesá již třetí měsíc v řadě.
Takové slabé výsledky by mohly mít dopad na rétoriku ECB, zejména proto, že ne všichni členové ECB v poslední době projevili jestřábí postoj. Například šéf řecké centrální banky Yannis Stournaras nedávno prohlásil, že inflace de facto klesá a další zpřísňování měnové politiky (po červencovém zvýšení sazeb) "může poškodit ekonomiku". Jeho kolega, šéf Italské banky, Ignazio Visco, vyjádřil podobný postoj a dodal, že inflace může klesat "rychleji, než se předpokládá", takže "není potřeba tlačit situaci do recese" (dalším zvyšováním sazeb).
Zajímavé je, že i někteří bývalí jestřábi začali vydávat holubičí signály. Jedním z takových příkladů je Klaas Knot, který překvapil účastníky trhu svou nedávnou rétorikou. Podle něj zvýšení sazeb po červenci "není konečným rozhodnutím, ale předmětem diskuse."
Jak vidíme, mezi členy ECB neexistuje jednotný názor na další vyhlídky na zpřísnění měnové politiky. Nikdo však nepochybuje o tom, že centrální banka zvýší sazby o 25 bazických bodů. Otázkou zůstává následná rétorika.
Podle mého subjektivního názoru nechá ECB dveře pro další zvyšování sazeb otevřené, ale zdůrazní, že současný cyklus zpřísňování sazeb se blíží ke konci a další (možné) zvýšení sazeb bude mít "mimořádný" charakter – pouze v případě, že jádrová inflace zůstane na stávající úrovni nebo zrychlí. Taková situace pravděpodobně vyvine tlak na euro. Lagardeová již dříve zcela jasně naznačila zachování jestřábího kurzu i po červencovém zasedání.
