Tento trend se odrazil v růstu ceny březnového kontraktu na Brent o 0,3 % na 80,24 USD za barel. Podobnou dynamiku jsme pozorovali u ropy West Texas Intermediate, která posílila o 0,3 % na 75,31 USD za barel.
Toshitaka Tadzawa, analytik ve společnosti Fujitomi Securities, zdůraznil, že hlavními faktory, které podporují růst cen ropy, jsou pokles zásob americké ropy a naděje na oživení čínské ekonomiky. Poznamenal také, že investory motivuje k nákupu ropy i politická nestabilita na Blízkém východě.
Podle amerického Úřadu pro energetické informace se zásoby ropy snížily o 9,2 milionů barelů a značně tak překonaly prognózu analytiků, která mluvila o 2,2 milionech barelů. Tento pokles byl výsledkem nižšího dovozu a uzavřením rafinerií v důsledku špatného počasí, které omezilo pohyb dopravních prostředků.
Na trh s ropou měla vliv i čínská ekonomika. Čínská lidová banka oznámila výrazné snížení sazby povinných bankovních rezerv, což naznačuje ekonomickou injekci zhruba 140 miliard dolarů, která by mohla být silným impulzem k hospodářskému růstu.
Důležitým aspektem byl pokles domácí produkce ropy ve Spojených státech. Bob Yager, ředitel oddělení pro energetické futures ve společnosti Mizuho, uvádí, že zasažena byla zejména produkce značky Bakken, která výrazně klesla.
Těžba americké ropy spadla kvůli arktickým mrazům na pětiměsíční minimum pouhých 12,3 milionů barelů za den. Představitelé Severní Dakoty uvedli, že obnovení těžby ropy po vážných škodách způsobených extrémními povětrnostními podmínkami ve státě, který je klíčovým hráčem v oblasti těžby břidlic, může trvat zhruba měsíc.
Události v USA i Číně tedy utvářejí nové trendy na světovém trhu s ropou a ukazují na vzájemné působení ekonomických strategií a přírodních jevů v dnešní světové ekonomice.
