Září bylo podle Krishana Gopaula, senior analytika World Gold Council, dalším významným měsícem pro nákupy zlata centrálními bankami po celém světě. Údaje MMF ukazují, že globální zlaté rezervy centrálních bank vzrostly v září o 78 tun. Hrubý objem prodeje činil pouhou 1 tunu, který byl kompenzován hrubým objemem nákupů ve výši 78 tun. Hlavní kupující byli z rozvíjejících se trhů.
Na vrcholu seznamu byla Čínská lidová banka, která v průběhu měsíce přidala 26 tun. Druhými největšími kupujícími z hlediska objemu byly Polská národní banka a Centrální banka Uzbekistánu. Následovalo Turecko, které v srpnu nakoupilo 15 tun zlata a pokračovalo v obnově svých rezerv po významných výprodejích v dubnu a květnu. Indie je v posledních měsících také velmi důležitá.
Když se podíváme na údaje za rok 2023, největším kupujícím zlata zůstává Čínská lidová banka. World Gold Council také poznamenal, že centrální banky zemí s rozvíjejícími se tržními ekonomikami se staly hnací silou na straně nákupu i prodeje.
Jedinou centrální bankou rozvinutého trhu, která doplňuje své rezervy zlatem, je Singapurský měnový úřad.
Podle nedávné zprávy Světové rady pro zlato překročily čisté nákupy zlata centrálními bankami od začátku letošního roku údaje z roku 2022 o 14 %. Zpráva uvádí, že centrální banky v tomto roce nakoupily 800 tun zlata, což je nejvyšší údaj v historii.
I přes existenci určité zavedené skupiny pravidelných kupujících mezi zeměmi se tato skupina v posledních čtvrtletích rozšířila. 337 tun zlata nakoupeného centrálními bankami ve třetím čtvrtletí bylo třetím nejvýraznějším čtvrtletím v datové řadě. Ve srovnání se třetím čtvrtletím roku 2022 je to však výrazně méně, protože ve stejném období předchozího roku bylo nakoupeno 459 tun.
