Na ekonomické frontě začíná být horko
V úterý vstoupila v platnost nová 25% cla prezidenta Donalda Trumpa na dovoz z Mexika a Kanady a také nová cla na zboží z Číny. Tato opatření zhoršila už tak napjaté obchodní vztahy a vyvolala obavy ze zpomalení hospodářského růstu a růstu cen pro Američany, kteří se dlouhodobě potýkají s vysokou inflací.
Zmírní USA vliv cel na věrné společnosti?
Ministr obchodu Howard Lutnick uvedl, že prezident Trump zvažuje částečné zmírnění nových cel pro ty společnosti, které se budou striktně řídit pravidly Severoamerické dohody o volném obchodu (USMCA). Tato dohoda, která upravuje obchod mezi USA, Kanadou a Mexikem, bude v roce 2026 zrevidována a nová celní politika by mohla být důležitou pákou při budoucích jednáních.
Kanada a Mexiko připravují odpověď
Kanadský premiér Justin Trudeau neskrýval své rozhořčení a označil nová cla za "neuvážená a škodlivá". Ottawa v reakci na ně zavedla zrcadlová cla ve výši 25 % na americké zboží v hodnotě 30 miliard kanadských dolarů (20,7 miliard amerických dolarů). Odvetná opatření zahrnují oblíbené položky včetně pomerančového džusu, arašídového másla, alkoholu, kávy, spotřebičů, a dokonce motocyklů.
Mexická prezidentka Claudia Sheinbaum také přislíbila odvetná opatření, podrobnosti však zatím neuvedla s tím, že reakci své země oznámí v neděli. Ponechala tak určitý prostor pro diplomatické manévry.
Finanční trhy jsou rozrušené
Lutnickova prohlášení o možných ústupcích způsobila dočasný růst kanadského dolaru a mexického pesa, které předtím po zprávách o clech prudce klesly. Celkový efekt Trumpova celního úderu byl však mnohem silnější – globální akciové trhy reagovaly silným výprodejem akcií, který dokládal obavy investorů z eskalace obchodních konfliktů.
Čína vrací úder
Reakce Pekingu na sebe nenechala dlouho čekat. V reakci na kroky Washingtonu bylo oznámeno, že od 10. března budou platit nová 10–15% cla na některé americké artikly a další vývozní omezení pro řadu amerických firem. Čína navíc podala formální stížnost u Světové obchodní organizace (WTO), což by mohlo vyvolat další sérii obchodních sporů.
Vše uvedené jen prohlubuje globální napětí a posouvá svět směrem k plnohodnotné obchodní válce. Jak daleko jsou USA a jejich odpůrci ochotni zajít? Odpověď na tuto otázku ovlivní osud ekonomiky na příští roky.
Kanada sází vše na jednu kartu: riziko dalších cel
Kanadský premiér Justin Trudeau dal jasně najevo, že Ottawa nebude tolerovat obchodní bariéry uvalené Washingtonem. Pokud nebudou nová americká cla zrušena do 21 dnů, zavede Kanada další cla v hodnotě 125 miliard kanadských dolarů. Mohla by zasáhnout klíčová odvětví americké ekonomiky, včetně automobilového průmyslu, hutnictví, letectví a také vývozu hovězího a vepřového masa.
Kanada navíc plánuje napadnout opatření USA na mezinárodní úrovni v rámci Světové obchodní organizace (WTO) a ustanovení dohody o volném obchodu mezi USA, Kanadou a Mexikem (USMCA).
Ontario vs. Washington: zásah proti smlouvám
Premiér největší kanadské provincie Ontario Doug Ford zašel ještě dál. Zrušil smlouvu v hodnotě 100 milionů kanadských dolarů se satelitní sítí Starlink Elona Muska a zakázal uzavírat státní smlouvy s americkými společnostmi.
Hlavní pákou ale může být energetika: pokud zůstanou americká cla v platnosti, zavede Ontario 25% přirážku na vývoz elektřiny do USA. Tento krok by mohl výrazně zvýšit cenu elektřiny v několika amerických státech závislých na dodávkách z Kanady.
Růst cen v USA: efekt je opačný, než se čekalo
Ačkoli Donald Trump sliboval Američanům snížení životních nákladů, jeho obchodní politika ceny už zvyšuje. Maloobchodníci varují, že spotřebitelé brzy pocítí vítr v peněženkách.
Generální ředitel společnosti Target Brian Cornell pro CNBC uvedl, že řetězec v nejbližších dnech začne zvyšovat ceny sezónního zboží, zejména avokáda dodávaného z Mexika.
Znepokojení vyjádřila také společnost Best Buy. Podle jejího generálního ředitele Coreyho Barryho se značná část elektroniky v jejím sortimentu vyrábí v Číně a Mexiku. Pokud bude tlak cel pokračovat, cena gadgetů na americkém trhu se nevyhnutelně zvýší.
Rána pro technologie: nová cla na elektroniku
Trumpova administrativa oznámila uvalení 20 % cla na řadu hi-tech výrobků z Číny, které byly dříve z celních sankcí vyňaty. Seznam zahrnuje klíčové kategorie:
- chytré telefony;
- notebooky;
- herní konzole;
- chytré hodinky a chytré reproduktory;
- zařízení Bluetooth.
Tato opatření by mohla značně ovlivnit spotřebitelský trh, protože většina elektroniky ve světě se vyrábí v Číně. Společnosti jako Apple, Dell a Microsoft by mohly být nuceny buď snížit zisky, nebo přenést zvýšené náklady na zákazníky.
Nová cla: obchodní válka mezi USA a Čínou se dostává na novou úroveň
Další 10% clo na čínský dovoz, které vstoupilo v platnost v úterý, představovalo nejnovější kolo ekonomické konfrontace mezi Washingtonem a Pekingem. Opatření doplnila podobné 10% clo, které Trump zavedl 4. února, a byla navíc uvalena na stávající 25% cla, zavedená během jeho prvního prezidentského období.
V důsledku toho je dovoz řady čínských produktů zatížen maximálním clem, takže je pro americké spotřebitele a podniky výrazně dražší.
Reakce Číny: rána pro americké zemědělství
Peking nenechal kroky Washingtonu bez odezvy. Nová čínská cla se soustředí na zemědělský sektor, který je pro USA životně důležitý. Zasaženy byly následující položky:
- maso (hovězí, vepřové, drůbeží);
- obiloviny (kukuřice, sója, pšenice);
- bavlna;
- ovoce a zelenina;
- mléčné výrobky.
Tato opatření by mohla těžce zkoušet americké zemědělce, na které dolehly už předchozí obchodní války. Připomeňme, že během Trumpova prvního funkčního období stály obchodní konflikty s Čínou americký zemědělský sektor přibližně 27 miliard dolarů ušlých příjmů. Značná část čínského trhu tehdy přešla do Brazílie, což americké zemědělce dostalo do obtížné situace.
Severoamerická ekonomika v ohrožení
USA, Kanada a Mexiko jsou úzce propojené ekonomiky, jejichž dodavatelské řetězce jsou dlouhodobě provázané. Nová cla na mexické a kanadské zboží by mohla zasáhnout nejen vývozce, ale také destabilizovat ekonomický růst celého regionu.
Federální rezervní banka v Atlantě už zaznamenala výraznou revizi svých prognóz amerického HDP. Podle nejnovějších údajů GDPNow se místo očekávaného růstu o 2,3 % v prvním čtvrtletí předpokládá pokles o 2,8 %. Z toho vyplývá, že celní politika by mohla přinést recesi dříve, než se očekávalo.
Dostává se Evropa z krize? Německé trhy se vzpamatovávají z poklesu
Zatímco americké a asijské trhy se vzpamatovávají z celní bitvy, evropské burzy vykazují známky oživení. Německý DAX ve středu ráno po nejhorším dni za posledních šest měsíců vyskočil o 2,6 %.
K růstu přispělo rozhodnutí německých úřadů uvolnit tzv. dluhovou brzdu, což je mechanismus, který omezuje vládní výdaje. Tento krok by mohl německé ekonomice dodat další impuls a pomoci jí vyhnout se recesi.
Globální trhy zůstávají navzdory lokálním úspěchům v Evropě napjaté. Nová fáze obchodní války mezi Spojenými státy, Čínou, Kanadou a Mexikem by mohla vyvolat rozsáhlou hospodářskou krizi, jejíž důsledky pocítí celý svět.
Evropské trhy se zotavují z prudkého poklesu
Panevropský index STOXX 600 ve středu vykázal sebejistý růst o 1,1 % a obnovil tak ztráty po nejhorším dni od srpna 2024. Propad přišel poté, co americký prezident Donald Trump zavedl 25% cla na dovoz z Kanady a Mexika, což vyvolalo mezi investory vlnu znepokojení. Optimismus se však vrátil díky zprávám z Německa, kde se politici dohodli na významných opatřeních na podporu ekonomiky.
Německo zainvestuje 500 miliard eur do infrastruktury
Hlavní německé politické síly se dohodly na vytvoření infrastrukturního fondu v hodnotě 500 miliard eur (v přepočtu 534 miliard dolarů). Cílem opatření je posílit obranný rozpočet země a stimulovat hospodářský růst. Kromě toho Německo zmírní fiskální omezení, což vládě poskytne větší prostor pro rozpočtové manévry a zvýšení veřejných výdajů.
Výnos desetiletých německých dluhopisů po této zprávě vzrostl o 20 bazických bodů na 2,680 %, což ukazuje na zvýšená očekávání v oblasti hospodářského růstu a inflace.
Růst v sektorech stavebnictví a obrany
Plány na rozsáhlé financování infrastruktury silně podpořily německé stavebnictví. Největší společnosti v tomto sektoru vykázaly výrazný růst:
- Heidelberg Materials (+7,8 %) – jeden z lídrů světového trhu s cementem;
- Bilfinger (+11,7 %) – dodavatel průmyslových služeb, včetně stavebnictví;
- Hochtief (+7,6 %) – přední stavební společnost.
Stranou nezůstal ani obranný průmysl. Zvýšené výdaje na obranu pomohly posílit pozice firmám Rheinmetall (+1,3 %) a Renk (+5,5 %).
Bankovní sektor vykazuje sebevědomý růst
Evropský bankovní index SX7E rostl nejrychleji ze všech – o 4 %. Předpoklad vyšších vládních výdajů a potenciální uvolnění měnové politiky Evropské centrální banky (ECB) vytvářejí příznivé podmínky pro růst finančních institucí.
Adidas ztrácí půdu pod nohama kvůli pomalejšímu prodeji
Adidas navzdory celkovému zlepšení tržního sentimentu čelil negativní reakci investorů. Akcie tohoto giganta v oblasti sportovního oblečení klesly o 3,3 %, když společnost upozornila, že růst tržeb v roce 2025 zpomalí na 10 %. Tato hodnota byla pod očekáváním analytiků, takže vyvolala obavy o budoucí finanční výsledky společnosti.
Trhy čekají na další informace
Ačkoli evropské akcie částečné oživily, na trhy dál doléhá nejistota ohledně obchodní války v USA, změn fiskální politiky v Evropě a výkyvů v globální poptávce. Klíčovými faktory budou v nadcházejících týdnech reakce USA, Kanady a Mexika na eskalující obchodní konflikt a kroky evropských vlád v oblasti veřejných výdajů.
