Navzdory zrychlení roční inflace v eurozóně z 2,0 % na 2,3 % euro nedokázalo posílit a dokonce oslabilo. Ačkoli rozsah poklesu byl omezený, stále působí nelogicky. Problém spočívá v tom, že většina účastníků trhu se zaměřuje na údaje zdůrazňované médii, která mají tendenci klást důraz na měsíční hodnoty místo ročních. Jak se ukazuje, zatímco roční inflace vzrostla, spotřebitelské ceny v měsíčním vyjádření klesly o 0,3 %.
Z pohledu makroekonomické analýzy mají roční data větší význam, protože jsou méně ovlivněna zkreslením způsobeným sezónními výkyvy. Na druhou stranu mohou měsíční údaje kvůli těmto sezónním faktorům působit poněkud zvláštně, což činí závěry na jejich základě zásadně chybnými. Stojí za zmínku, že všechny zprávy a zápisy ze zasedání klíčových centrálních bank se odkazují výhradně na roční inflaci, nikoliv na měsíční změny. Evropská centrální banka tedy bude svá rozhodnutí zakládat na zrychlení roční inflace na 2,3 %, nikoliv na měsíčním poklesu cen o 0,3 %. Nicméně média v současnosti vytvářejí dojem, že by ECB mohla ve snižování úrokových sazeb pokračovat.
Tento názor pravděpodobně dále posílí i údaje z trhu práce. Podle prognóz by míra nezaměstnanosti v eurozóně měla vzrůst ze 6,3 % na 6,4 %. Proto by euro mohlo zaznamenat další mírný pokles.
