což je pravda.
Od začátku říkáme, že vyjednávání a ultimáta s výhrůžkami jsou dvě naprosto odlišné věci. Bílý dům sice mluví o jednáních a nefunkční globální obchodní struktuře, která potřebuje reformu, ale v praxi USA využívá páky svého velkého domácího trhu k ultimátům: buď zaplatíte víc, nebo budete čelit clům a sankcím. Washington vyhrožuje ostatním zemím, ale cla zaplatí nakonec američtí spotřebitelé, protože ceny mnoha běžných výrobků vzrostou.
Ale dost řečnění – vraťme se k tématu jednání. Před dvěma týdny trh zaplavila vlna optimismu. V Ženevě proběhla předběžná jednání o nadcházejících americko-čínských jednáních, která vedla ke snížení cel o 115 %. Mnozí předpokládali, že obchodní dohoda je věcí pouhých několika týdnů, protože většina cel už byla zrušena. Ve skutečnosti však Washington a Peking učinily jen nezbytný krok. Pokud by cla zůstala nad 100 %, obchod mezi oběma největšími ekonomikami na světě by se zcela zastavil nebo by se výrazně omezil.
Kdo z toho má prospěch? Jistě, některé společnosti by si mohly najít alternativní trhy nebo využívat pro vývoz do USA třetí země, ale byla by to jen oklika. Peking a Washington se dohodly na clech, která v konečném důsledku jen zvýší ceny pro spotřebitele, čímž jednání v podstatě skončila. Čína stále odmítá ustoupit Trumpovu nátlaku a Trump nemá v úmyslu nabídnout ústupky, nebo dokonce projevit skutečný zájem o jednání.
Totéž platí pro rozhovory mezi USA a EU – prostě neexistují. Čas od času se v médiích objeví kusé zprávy, které naznačí, že mezi Washingtonem a Bruselem probíhají určité konzultace, třeba telefonické. Jenže toto není opravdové vyjednávání. Pokud jde o ostatní země, situace zůstává velmi klidná. Pouze Velká Británie podepsala dohodu. Ostatních 74 zemí pravděpodobně stále konzultuje neformálně. V celosvětovém měřítku se obchodní válka přestala každý týden stupňovat, ale nevstoupila do jasné fáze deeskalace. Úplná deeskalace je totiž nemožná, protože Trump chce pro USA lepší podmínky, které zvýší federální příjmy. Případné dohody budou uzavřeny jen za těchto podmínek.
Průměrná volatilita páru GBP/USD za posledních pět obchodních dní je 83 pipů, což se u tohoto páru považuje za mírnou hodnotu. V pátek 23. května očekáváme pohyb páru mezi úrovněmi 1,3342–1,3508. Dlouhodobý regresní kanál směřuje nahoru a naznačuje tak jasný býčí trend. Indikátor CCI se v poslední době nedostal do extrémních zón.
Nejbližší úrovně supportu:
S1: 1,3306
S2: 1,3184
S3: 1,3062
Nejbližší úrovně rezistence:
R1: 1,3428
R2: 1,3550
R3: 1,3672
Obchodní doporučení:
Pár GBP/USD si udržuje býčí trend a pokračuje v růstu, přičemž ignoruje všechny fundamentální faktory. Pokud bude obchodní konflikt dál deeskalovat – a zdá se, že ano – dolar by mohl začít posilovat. Jenže to vypadá, že trh je poháněn silnou osobní averzí vůči dolaru. Domníváme se, že zatímco obchodní válka polevuje, long pozice jsou technicky sporné, a přesto trh odmítá uvažovat o short pozicích. Long pozice jdou tudíž stále možné s cíli na 1,3508 a 1,3550. Pokud se cena usadí pod linií klouzavého průměru, lze uvažovat o short pozicích s cílem na 1,3184.
Vysvětlivky k obrázkům:
Kanály lineární regrese pomáhají určit aktuální trend. Pokud oba směřují stejným směrem, znamená to, že trend je silný.
Linie klouzavého průměru (nastavení 20,0, vyhlazený) určuje krátkodobý trend a směr, kterým by se mělo obchodovat.
Úrovně Murray slouží jako cílové úrovně pohybů a korekcí.
Úrovně volatility (červené linie) představují pravděpodobné cenové pásmo páru v nadcházejících 24 hodinách na základě aktuálních hodnot volatility.
Indikátor CCI: Jeho vstup do zóny přeprodanosti (pod 250) nebo překoupenosti (nad +250) signalizuje, že se blíží obrat trendu do opačného směru.
