Přehnané ceny energií si vybírají daň na energeticky náročném evropském průmyslu. Je smutné, že podíl zpracovatelského průmyslu na celkovém HDP ekonomiky EU se snižuje. Martin Brudermüller, generální ředitel chemického gigantu BASF se sídlem v Německu, tento trend připustil v rozhovoru pro celoevropskou mediální síť Euractiv.
Chemický průmysl, výroba cementu a oceli padly za oběť prudkému růstu cen energií. Velké evropské továrny, zejména ty, které se nacházejí v Německu, musí výrobu přizpůsobit této nové realitě.
Tobias Gehrke, seniorní politický pracovník Evropské rady pro zahraniční vztahy, to vidí stejně. I on potvrdil zoufalou situaci v evropském průmyslu. „Deindustrializace je zřetelné a přítomné nebezpečí, zvlášť pro energeticky náročná odvětví, která jsou nezbytná pro navazující ekosystémy,“ uvedl ekonom pro Euractiv zkraje letošního roku. Za hospodářské potíže v EU může energetická krize, nedostatek kvalifikované pracovní síly a průmyslová politika USA a Číny.
Poté, co se orgány EU dohodly na bojkotu ruských ropných produktů, poznamenal Geoffrey Pyatt, náměstek ministra zahraničí USA pro energetické zdroje, že takové rozhodnutí se může ukázat jako nevratné. EU se totiž zbavila infrastruktury plynovodů, která byla vybudována pro příjem ruského plynu. Německo už vyčlenilo obrovské investice na nové terminály a zařízení na zoracování dodávek LNG z USA.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová nedávno naznačila, že hospodářský model Německa, zaměřený na výrobu, je třeba „předělat“. Generální ředitel BASF Brudermüller v návaznosti na její poznámku vyjádřil politování nad tím, že jeho země „bude méně atraktivní pro energeticky náročná odvětví. Musíme se s tím vypořádat.“
