Americký prezident Joe Biden důvěřuje v sílu americké ekonomiky, což je těžko zpochybnitelný názor. Někteří guvernéři centrálních bank a ministři financí nicméně toto tvrzení zpochybňují. Postoj amerického lídra má sice své opodstatnění, ale není všeobecně přijímán jako axiomatický. Stojí za zmínku, že významní představitelé, zejména zástupci Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB), vyjadřují znepokojení. Poukazují na obavy světových lídrů o růst americké ekonomiky. Finanční napětí se vyostřuje a příliš vysoké úrokové sazby a posilující dolar by mohly přinést vážné problémy. Jak agentury zdůrazňují, tyto podmínky komplikují úsilí měnových orgánů v boji proti inflaci. Zástupci MMF se domnívají, že fiskální situace v USA představuje dlouhodobé riziko pro finanční stabilitu světové ekonomiky. Mnozí ekonomové očekávají další růst inflace v důsledku současné politiky Bidenovy administrativy. Nedávná zpráva MMF se zaměřuje na rostoucí ekonomiku USA a reviduje prognózu růstu HDP země na rok 2024 na 2,7 %. Výkonná ředitelka fondu Kristalina Georgieva to ale označila za známku možného „přehřívání“ americké ekonomiky. Obavy z rostoucího dolaru vyjádřila už v minulosti. MMF i SB se ptají, jak dlouho bude Federální rezervní systém pasivní, než začne uvažovat o snížení sazeb. Šéf Fedu Jerome Powell nedávno prohlásil, že snížení úrokové sazby v USA bude odloženo kvůli vysokým ukazatelům inflace. Jeho výrok vyvolal na finančních trzích zmatek a vedl ke globálnímu výprodeji státních dluhopisů a rekordnímu růstu výnosů. Národní měny včetně japonského jenu, který vůči dolaru klesl na nejnižší úroveň od roku 1990, se v souvislosti s těmito událostmi výrazně propadly. Měnové orgány Japonska a Jižní Koreje vyjádřily v reakci na to znepokojení. Omezením masivních nákupů dolaru reagovala také indonéská centrální banka. Malajsijská vláda zároveň varovala před možnými intervencemi.
