Účastníci trhu a odborníci se snaží přijít na to, jaké vyhlídky čekají americkou ekonomiku. Zatím nedospěli k žádnému konsenzu.
Analytici upozorňují na nejasné vyhlídky americké ekonomiky dokonce i v krátkodobém horizontu. Odborníci si všímají řady faktorů, které se negativně podepisují na přední světové ekonomice, jako je zpomalení hospodářského růstu v Číně, potíže na americkém trhu komerčních nemovitostí a náročné finanční podmínky. Tvůrci měnové politiky FOMC zdůraznili tyto nepříznivé faktory v zápisu z květnového zasedání.
Výbor pro stanovování sazeb musel přiznat nejisté vyhlídky americké ekonomiky. Kromě toho se členové FOMC dohodli, že budou pozorně sledovat inflační rizika.
Tvůrci politiky Fedu se domnívají, že bující inflace stále oslabuje kupní sílu domácností, zejména těch, které se potýkají s vysokými výdaji na základní potřeby, jako jsou potraviny, bydlení a doprava. Kvůli tvrdohlavé inflaci dospěl Federální rezervní systém k závěru, že nemá smysl zahajovat cyklus uvolňování měnové politiky, dokud se inflace definitivně nevydá na cestu k oficiálnímu cíli na úrovni 2 %. V květnu se tvůrci politiky FOMC na svém 6. zasedání v řadě rozhodli ponechat sazbu z fondů v rozmezí 5,25–5,5 % ročně. Regulátor udržuje základní krátkodobou sazbu na 22letém maximu od července 2023. Výbor již na tomto zasedání signalizoval, že je další zvyšování sazeb na pořadu dne. Pro dosažení co nejvyšší zaměstnanosti a meziročního indexu spotřebitelských cen na úrovni 2 % by tak bylo vhodné další zpřísnění.
Podle předběžné prognózy by Federální rezervní systém mohl oznámit první snížení sazeb až v září 2024. Někteří odborníci počítají s tím, že první kolo uvolňování měnové politiky bude odloženo až na rok 2025, protože současná míra inflace je stále vysoko nad cílovou úrovní.
