Dominantní pozici amerického dolaru by mohlo ohrozit několik faktorů. Podle výzkumníků z Brookings Institution čelí dolar čtyřem hlavním výzvám, které mohou oslabit jeho pozici na finančních trzích.
Analytici upozorňují, že míra využívání dolaru v posledních desetiletích pozvolna klesá. Dolar přesto stále dominuje rezervám centrálních bank i globálnímu obchodu. Letos se nicméně výrazně prosazují i jiné měny. Na uustralský dolar, švýcarský frank a čínský jüan připadlo do začátku roku 2024 podle Mezinárodního měnového fondu 11 % všech rezerv centrálních bank. V roce 1999 bylo toto číslo pod 2 %.
Investoři se vzhledem k těmto změnám začínají obávat, že dolar by mohl přijít o vedoucí postavení na finančních trzích. K hlavním příčinám této situace patří americké sankce. Toto je pro výsostnou pozici dolaru první hrozba. Od roku 2022 jsou na Rusko a jeho spojence uvalovány přísné sankce kvůli konfliktu na Ukrajině. Výsledkem je úsilí Ruska a dalších zemích z aliance BRICS o „dedolarizaci“. Mnohé z těchto zemí deklarovaly úmysl odklonit se od dolaru.
Ruské úřady podnikly kroky, jako je přechod na směnný kurz jüan/rubl a vytvoření alternativní platební platformy, která není závislá na dolaru. Touto cestou kráčí i Čína – propaguje jüan jako alternativní měnu. „Pokud budou Spojené státy svévolně zavádět sankce, chovat se jednostranně a nevypracují doktrínu ekonomické diplomacie, dolar by mohl být sesazen z trůnu,“ uvedla americká ministryně financí Janet Yellenová.
Dalším ohrožením dominantní pozice dolaru je ustavičně narůstající americký státní dluh, který by podle odborníků mohl vést držitele dolarů k větší opatrnosti. I když je situace aktuálně pod kontrolou, tato křehká rovnováha by mohla být narušena. Velké vládní výdaje situaci jen zhoršují. Agentura Fitch snížila v roce 2023 úvěrový rating Spojených států s odvoláním na „trvalé zhoršování“ správních standardů.
Hrozbu pro hegemonii dolaru představují také inovace platebních technologií. Moderní platební systémy usnadňují směnu většiny měn, takže potenciálně snižují poptávku po dolaru. „Měnit podobné měny za dolar a naopak bylo obvykle snadnější a levnější než měnit je mezi sebou. Jenže například Čína a Indie kvůli levnému obchodování brzy nebudou muset měnit své měny za dolary. Místo toho bude levněji směňovat přímo jüany za rupie. Závislost na tzv. meziměnách, zvlášť na dolaru, bude následně menší,“ uvedl Eswar Prasad, vedoucí pracovník v Brookings Institution.
A nakonec, digitální měny centrálních bank (CBDC) jsou považovány za velkou výzvu pro americkou měnu. Tyto inovativní platební nástroje, vydávané regulátory, by mohly zjednodušit a zlevnit transakce. Čína vytvořila mezibankovní platební systém CIPS, který už několik let roste. Federální rezervní systém mezitím vytvořil vlastní síť okamžitých plateb, ale v oblasti platebních technologií by mohl zaostávat za zbytkem světa. Jak analytici z Brookings upozorňují, USA riskují, že zůstanou pozadu za ostatními zeměmi, protože vytvoření digitální měny by vyžadovalo souhlas zákonodárců.
Většina odborníků na měny navzdory tomu všemu pochybuje, že k dedolarizaci dojde v blízké době. Dolar zatím nemá na finančních trzích pořádně konkurenty. Mnoho zemí, které se ho pokusí opustit, může čelit tvrdým ekonomickým následkům, včetně zpomalení růstu a ztráty investiční hodnoty, uzavírají výzkumníci.
