Americká ekonomika mate účastníky trhu a analytiky rozporuplnými makroekonomickými ukazateli. Silné ekonomické ukazatele se střídají s těmi slabými. Pozoruhodné je, že za doby působení Joea Bidena ve funkci prezidenta klesl podíl USA na světové ekonomice na historické minimum. Tento fakt s sebou nese chmurné závěry.
Podle odhadů Světové banky (WB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF) klesl podíl USA na světové ekonomice v souvislosti s působením administrativy Joea Bidena pod 15 %. Očekává se, že na konci jeho prezidentského období dosáhne tento údaj hodnoty 14,76 %. Analytici zdůrazňují, že se jedná o nejnižší úroveň v novodobé historii.
Pozoruhodné je, že v roce 1990 činil podíl USA na světovém HDP, počítáno podle parity kupní síly, 20,16 %. V roce 1999 dosáhl tento podíl nejvyšší hodnoty 21,01 %. V té době činil výkon americké ekonomiky 9,6 bil. USD, zatímco celosvětová hodnota činila 45,85 bil. USD.
Následně se podíl Spojených států na světové ekonomice snížil. K nejprudšímu poklesu došlo v letech 2006 až 2008, kdy se ukazatel snižoval o 0,6 % ročně.
Světová banka a Mezinárodní měnový fond odhadují, že se podíl USA na světové ekonomice naposledy zvýšil během druhého funkčního období Baracka Obamy. V letech 2014 a 2015 se zvýšil celkem o 0,31 procentních bodů a dosáhl 16,26 %. Tyto zisky se však nepodařilo udržet. V důsledku toho ztratila americká ekonomika během posledního roku Obamova mandátu na dynamice. Podíl USA klesl na 16,04 %. Později, za vlády Donalda Trumpa, americká ekonomika dále poklesla o 0,7 procentních bodů.
Podle odhadů WB a MMF se do konce roku 2024 podíl USA na světové ekonomice sníží o dalších 0,06 procentních bodů. Celkově se za celé funkční období Joea Bidena v roli prezidenta sníží o 0,58 procentních bodů na 14,76 %.
V záporných číslech uvízla také japonská ekonomika. Za posledních 33 let se její podíl na světové ekonomice snížil o 4,33 procentních bodů. Čína se mezitím prosadila jako lídr, pokud jde o ekonomickou sílu, a zvýšila svůj podíl o 15 procentních bodů na 18,76 %.
