Evropská ekonomika se ze všech sil snaží udržet se nad vodou a podle nejnovějších údajů se její úsilí vyplácí. Podle Eurostatu vzrostlo HDP eurozóny od července do září 2024 o 0,4 %, což odráží nárůst ekonomické dynamiky ve srovnání s předchozím čtvrtletím. V meziročním vyjádření ukazuje předběžný odhad na expanzi regionu o 0,9 %, což překonává očekávání analytiků.
Co se týká největších evropských ekonomik, HDP Německa mezičtvrtletně vzrostlo o 0,2 %, Francie zaznamenala nárůst o 0,4 % a Španělsko vykázalo robustní expanzi o 0,8 %. Itálie nicméně ve sledovaném období nevykázala žádnou změnu.
Odborníci dotázaní agenturou Trading Economics prognózovali nárůst evropské ekonomiky oproti předchozímu čtvrtletí o 0,2 % a oproti stejnému období předchozího roku o 0,8 %, takže konečná čísla Eurostatu byla dvakrát silnější, než se očekávalo.
Pozitivní trendy vykázalo také druhé čtvrtletí roku 2024, když ekonomika bloku vzrostla mezičtvrtletně o 0,2 % a meziročně o 0,6 %. Ačkoli jsou tato čísla povzbudivá, bývalý prezident ECB Mario Draghi vyjádřil obavy a vyzval vedoucí představitele EU k přijetí okamžitých opatření na podporu ekonomického růstu. Upozornil, že ignorování současných problémů by region mohlo uvrhnout do dlouhodobé stagnace.
Odvolal se přitom na prognózy odborníků, podle kterých by se pracovní síla v regionu mohla až do roku 2040 každým rokem zmenšit o téměř 2 miliony pracovníků. Vyjádřil také obavy z vysokých cen energií v Evropě, které jsou výrazně vyšší než ve Spojených státech a představují pro evropskou ekonomiku „existenciální hrozbu“. Lídři EU by v tom případě mohli brzy stát před zásadním rozhodnutím mezi obhajobou své vedoucí pozice v oblasti technologií a udržením svého statusu „majáku klimatické odpovědnosti“, dodal Draghi.
