Je nepravděpodobné, že by nová vlna inflace ovlivnila Evropskou centrální banku nebo změnila její postoj ke snižování úrokových sazeb. Podle agentury Bloomberg inflace v eurozóně v listopadu překonala 2% cíl ECB, což však regulátora jen stěží odradí od pokračování ve snižování sazeb. Tvůrci politiky jsou odhodláni držet současný kurz a plánují jej zachovat i v nadcházejících měsících a dalších letech.
Spotřebitelské ceny v eurozóně v listopadu meziročně vzrostly na 2,3 % oproti říjnovým 2 %. To bylo v souladu s mediánem prognóz analytiků oslovených agenturou Bloomberg. Prudký nárůst inflace byl důsledkem tzv. bazických vlivů v energetickém sektoru EU. Náklady na služby mezitím zůstaly zvýšené. Podle Eurostatu ceny průmyslového zboží bez energií zrychlovaly již druhý měsíc po sobě.
Jádrová inflace, která nezahrnuje volatilní ceny potravin a energií, zůstala stabilní na úrovni 2,7 %. Představitelé ECB tento ukazatel bedlivě sledují, aby mohli rychle reagovat a řídit budoucí měnovou politiku. Všeobecně se očekává, že regulátor na svém příštím zasedání v prosinci sníží sazby o 25 bazických bodů.
V této situaci se zastánci holubičího postoje ECB, jako jsou Yannis Stournaras z Řecka a Mario Centeno z Portugalska, obávají dlouhodobé slabosti evropské ekonomiky. Domnívají se, že současná situace zabrání návratu inflace k 2% cíli centrální banky. To vedlo k intenzivnějším výzvám k urychlenému snížení depozitní sazby ze současných 3,25 % na 2 %, což je úroveň, která se považuje za neutrální, neomezující ani nestimulující růst.
Guvernér Bank of France Francois Villeroy de Galhau upozornil, že ECB bude muset snížit výpůjční náklady na úroveň, která podpoří růst inflace. Jeho italský protějšek Fabio Panetta zastává stejný názor.
V tomto prostředí jsou investoři opatrní a s přidělováním prostředků nespěchají. V důsledku toho střednědobá inflační očekávání poprvé od roku 2022 klesla pod 2 %.
