Agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje předpovídá, že obchod mezi Blízkým východem a Čínou by měl do roku 2027 překonat obchod se západními zeměmi. Podle předběžných prognóz se tak stane do poloviny druhého funkčního období znovuzvoleného prezidenta Donalda Trumpa.
V roce 2023 se obchod mezi zeměmi Perského zálivu a Čínou snížil na 225 mld. USD v důsledku výrazného poklesu cen ropy. Odborníci však předpokládají, že do konce roku 2024 dojde k výraznému nárůstu objemu obchodu a do roku 2027 dosáhne výše 325 mld. USD. Podle zprávy společnosti Asia House by obchod mezi regionem Perského zálivu a rozvíjejícími se ekonomikami Asie mohl do roku 2030 vzrůst na 682 mld. USD, a to za předpokladu, že se podaří zachovat současné tempo růstu.
Pokud jde o obchod mezi zeměmi Perského zálivu a USA, Spojeným královstvím a Evropou, ten v roce 2023 dosáhl 250 mld. USD, ale rostl pomaleji než obchod s Čínou, poznamenali odborníci. „Podle studie se nyní nacházíme v samém srdci zásadních změn v globálním prostředí,“ poznamenal generální ředitel společnosti Asia House Michael Lawrence. Upozornil, že současné podmínky podporují „nová spojenectví – diplomatická, ekonomická a obchodní“. K těmto změnám dochází v době, kdy „jsou západní ekonomiky stále více protekcionistické“, dodal analytik.
V současné době mnoho asijských zemí, například Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty, buduje silné obchodní vazby s Čínou a dalšími rychle rostoucími ekonomikami v asijsko-pacifickém regionu (APAC). Tyto země se snaží přilákat více zahraničních investic a posílit obchod s největšími odběrateli ropy.
Tento jinak optimistický scénář má však i stinnou stránku. Analytici Asia House varují, že růst obchodu Číny se zeměmi Perského zálivu by mohla zbrzdit celní politika nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zároveň by americká cla na čínský dovoz mohla stimulovat intenzivnější obchodní styk se státy Perského zálivu, i když tlak nové administrativy Bílého domu s sebou pravděpodobně přinese také řadu jiných problémů.
