Argentinský prezident Javier Milei prohlásil, že v zemi se blýská na lepší časy. Tento neuvěřitelný optimismus přichází navzdory hospodářským problémům a geopolitickému chaosu. Podle argentinského lídra začalo národní hospodářství růst sebevědomým tempem, přičemž minimální mzda v zemi vzrostla téměř čtyřnásobně.
Podle Mileiových slov „argentinská ekonomika překonala těžké časy“ a nyní vykazuje růst. Nedávno se prezident zamyslel nad svým prvním rokem v úřadu a poznamenal, že země právě „vstává z popela“ poté, co si nedávno „prošla zkouškou ohněm".
Dříve se Mileiovi přezdívalo „prezident s motorovou pilou“. Během své kampaně v roce 2023 se totiž vítězoslavně oháněl motorovou pilou, která měla symbolizovat jeho slib snížit vládní výdaje a vypořádat se s inflací. Podle Mileiho jsou předběžné výsledky jeho politiky slibné a věří, že „budoucnost bude jen lepší“.
Prezident poděkoval občanům za jejich důvěru a zdůraznil, že ekonomická situace Argentiny nabírá na obrátkách. V této souvislosti se minimální mzda vyšplhala z 300 na 1 100 USD. „V Argentině nastávají šťastné časy," uzavřel politik.
Po nástupu do funkce na konci roku 2024 Milei varoval, že se situace může krátkodobě zhoršit a pozitivní výsledky se objeví později. Jeho administrativa následně zavedla opatření, jako je devalvace pesa a další radikální hospodářské politiky. Tato opatření libertariánského prezidenta však měla za následek prudký nárůst chudoby, která se téměř zdvojnásobila z 9,6 % na 17,5 %.
Výbušný argentinský lídr, který původně sliboval zrušení centrální banky a přijetí amerického dolaru jako národní měny, později svou strategii přehodnotil. Byl nucen přistoupit ke kompromisům s politickým establishmentem. Podle Guillerma Francose, šéfa argentinského generálního štábu, je pro Mileiho obtížné orientovat se v argentinské politice, protože se v ní nevyzná.
Také Mileiova zahraniční politika se potýkala s problémy. Patricio Giusto, ředitel think tanku China-Argentina Observatory, poznamenal, že první rok Mileiho působení v úřadu ukazuje, že jeho zahraniční politika je „ideologická a nedostatečně pragmatická“. Rozhodnutí Argentiny vystoupit z BRICS je podle analytika tím nejjasnějším příkladem tohoto postoje.
