Federální rezervní systém nevidí důvod k uspěchanému snižování sazeb. Americká centrální banka už dlouho řeší hamletovské dilema: snížit, či nesnížit sazbu fondů. Dostala se do slepé uličky?
Podle předsedy Federálního rezervního systému Jeroma Powella by příliš rychlé snižování úrokových sazeb mohlo zpomalit pokrok v omezování inflace v USA. Předtím upozornil, že „nadměrné uvolnění měnové politiky by mohlo ohrozit pokrok dosažený v oblasti snižování inflace.“ Jak zdůraznil, takový výsledek by byl mimořádně nežádoucí.
Předseda Fedu dále poznamenal, že absence včasného snižování sazeb by mohla zbytečně poškodit ekonomickou aktivitu a zaměstnanost, a nakonec dodal, že všechna měnověpolitická rozhodnutí budou vycházet z hodnocení makroekonomických údajů, ekonomického výhledu a bilance rizik.
Federální rezervní systém v posledním čtvrtletí roku 2024 oznámil tři kola uvolnění měnové politiky a snížil sazbu federálních fondů do pásma 4,25–4,5 % ročně. V lednu 2025 ponechal klíčovou úrokovou sazbu beze změny. Konstatoval, že podmínky na americkém trhu práce jsou zdravé, zatímco spotřebitelská inflace je „mírně vyšší“.
Je zajímavé, že svůj postoj ke snižování sazeb přehodnotil i americký prezident Donald Trump, který byl dříve hlasitým kritikem Powella, zasazoval se o své zapojení do měnověpolitických rozhodovacích procesů a peskoval předsedu Fedu za váhavý postoj ke snižování sazeb. Poslední rozhodnutí Fedu nicméně označil za správný krok, ačkoli ještě nedávno trval na „okamžitém snížení úrokových sazeb“.
