Podle deníku Wall Street Journal byla cla uvalená americkým prezidentem Donaldem Trumpem pro čínského prezidenta Si Ťin-pchinga nepříjemným překvapením. Analytici deníku se domnívají, že tato cla otřásla globální důvěrou ve spolehlivost Spojených států. Výsledkem je kolaps mezinárodní důvěryhodnosti Ameriky – a není jasné, kdy (a zda vůbec) se jí podaří tuto ztrátu obnovit.
Odborníci z agentury Bloomberg už dříve upozornili, že Trumpova vysoká cla na dovoz z Číny mohou vyvolat nedostatek zboží ve Spojených státech. Zdůraznili, že tato cla byla zavedena v klíčovém období pro prodejce, v březnu a dubnu,kdy se obchodníci obvykle předzásobují na druhou polovinu roku, aby uspokojili poptávku v období návratu do škol a o prázdninách.
Wall Street Journal varoval před podceňováním širších dopadů cel a uvedl, že je mylné vnímat jejich účinky jako výhradně domácí problém. Deník poznamenal, že podobné kroky podkopávají důvěru v USA jako spolehlivého partnera a v konečném důsledku by mohly oslabit jejich pozici světového hospodářského lídra.Mezitím se zdá, že Čína z této situace těží a posiluje vazby se spojenci Washingtonu, přičemž analytici označili cla za strategický přínos pro prezidenta Si Ťin-pchinga.
Celní šok způsobený Trumpovými kroky může zhatit jeho šance na druhé funkční období. Odborníci z Wall Street Journal poznamenávají, že voliči původně Trumpa podpořili, protože s láskou vzpomínali na ekonomiku během jeho prvního funkčního období. Situace se však změnila. Republikán podlehl své posedlosti obchodem a zahraniční politikou, které s sebou přináší negativní důsledky. Pokud Trump nezmění kurz, podle analytiků příští volby prohraje.
Za zmínku stojí, že na začátku dubna prezident Trump podepsal příkaz, kterým zavedl reciproční cla na dovoz z jiných zemí. Základní sazba byla stanovena na 10 %, ale od 9. dubna se na 57 zemí vztahovaly vyšší sazby, vypočítané na základě obchodního deficitu USA s každou jednotlivou zemí. Později však americký prezident oznámil, že více než 75 zemí od odvetných opatření upustilo a požádalo o jednání. Základní 10% sazba tak zůstane v platnosti po dobu 90 dnů pro všechny kromě Číny.
V návaznosti na eskalaci obchodní války s Čínou zavedly USA na čínské zboží dodatečné clo ve výši 125 %. V reakci na to Čína zavedla odpovídající 125% clo na americké výrobky. Spojené státy navíc zavedly na Čínu samostatné 20% clo, které zavedly po obvinění z nedostatečného úsilí v boji proti obchodu s drogami.
