Bitcoin se dostal do centra pozornosti a odměnil své držitele růstem v důsledku nečekaného geopolitického katalyzátoru, totiž dohody mezi Washingtonem a Pekingem.
Jednání mezi Spojenými státy a Čínou, která proběhla v Ženevě, byla nezvykle produktivní. Čína ve výsledku snížila cla na americké zboží ze 125 na 10 procent. USA odpověděly podobně, a to snížením cel na čínský dovoz ze 145 na 30 procent. Dohoda vstoupila v platnost 14. května a bude v účinnosti 90 dní.
Tento vývoj situace spravil náladu kryptoměnovým trhům. Celková tržní kapitalizace vzrostla o 1 procento a první kryptoměna na světě dosáhla hodnoty 105 000 dolarů. Následovalo ji ethereum, které sebevědomě překonalo hranici 2 500 dolarů.
Arthur Hayes, investiční ředitel investičního fondu Maelstrom zaměřeného na digitální aktiva, označil aktuální prostředí za ve všech směrech příznivé. S uvolněním obchodního napětí podle něj přišel čas „nakupovat všechno“.
Stejný názor sdílejí i analytici z CoinPanel, podle kterých „Nižší cla zmírňují inflační tlaky a zlepšují podmínky globální likvidity, přičemž obojí je pro bitcoin a další kryptoměny obvykle příznivé.“
Volatilita u obou aktiv zůstává navzdory nedávnému prudkému růstu bitcoinu a etherea vysoká. Analytici se ale nebojí – považují tyto turbulence za důkaz živého trhu, který se připravuje na výrazné pohyby v nadcházejících měsících. Výhled pro většinu digitálních aktiv zůstává v tomto kontextu pozitivní až do konce roku 2025.
