Evropa se ocitla v těžké situaci. Lídři Evropské unie se domnívají, že základní sazba 10 % u takzvaných „recipročních cel“ je nevyhnutelnou součástí jakékoli obchodní dohody mezi USA a EU. Jsou to opravdu složité časy.
Evropští vyjednavači se nadále snaží prosadit snížení cla pod hranici 10 %. Získat pro region nižší sazbu se však jeví jako nemožný úkol. „Deset procent je tvrdý oříšek. Tlačíme na ně, ale teď už jim ta cla přinášejí příjmy,“ uvedl jeden z představitelů Unie.
Jednání o snížení cel pro EU se zastavila poté, co USA začaly z globálních celních opatření generovat příjmy.
Dříve bylo oznámeno, že lídři EU během vyjednávání odmítli přijmout 10 % jako výchozí sazbu cla. Zároveň však regionální autority přiznaly, že změnit nebo zrušit tuto základní sazbu bude velmi obtížné.
Je třeba zmínit, že americký prezident Donald Trump zavedl clo ve výši 50 % na ocel a hliník a 25% sazbu na automobily. Na tomto pozadí se lídři EU zoufale snaží uzavřít dohodu před 9. červencem, kdy by reciproční cla na většinu ostatního zboží mohla vyskočit z 10 % na 50 %. Přebytek obchodní bilance eurozóny s USA ve výši 236 mld. dolarů zaznamenaný v roce 2024 jen přilévá olej do ohně. V současné situaci je to právě eurozóna, která může cla pocítit více než Spojené království, které má s USA obchodní deficit.
Napětí roste i kvůli nedávným útokům Bílého domu vůči EU. Dne 24. června americký prezident znovu obvinil unii z nekalých obchodních praktik.
Washington se také snaží zahrnout do jednání překážky, které se netýkají cel, jako jsou digitální daně, pravidla pro podávání zpráv o udržitelnosti, vývoz LNG a potravinové standardy.