Prezident USA Donald Trump podle mnohých analytiků pravděpodobně nedotáhne do konce svou výhružku uvalit plošná 100% cla na země, které nakupují ruskou ropu. Odborníci tento scénář považují za nepravděpodobný, ne-li zcela nereálný. Upozorňují, že takový krok by jen zhoršil politicky citlivé inflační tlaky a mohl by narušit globální ekonomickou rovnováhu.
Bílý dům začátkem července oznámil, že na státy, které nadále nakupují ruskou ropu a ropné produkty, mohou být uvaleny sekundární sankce, včetně 100% cla – pokud Moskva do 50 dnů neuzavře významnou mírovou dohodu s Ukrajinou. Tato lhůta vyprší začátkem září 2025.
„Domníváme se, že sekundární cla jsou pro administrativu příliš hrubým nástrojem,“ uvedl Fernando Ferreira, ředitel geopolitického výzkumu ve společnosti Rapidan Energy Group. „Pokud jste připraveni použít jadernou variantu tím, že stáhnete z trhu přes 4,5 mil. barelů denně, a zároveň přerušíte obchodní vazby s jinými zeměmi kvůli jejich dovozu ruské ropy, riskujete obrovský cenový šok a kolaps světové ekonomiky.“
Clay Seigle, vedoucí výzkumný pracovník v programu pro energetickou bezpečnost a změnu klimatu v Centru pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) a držitel profesury Jamese R. Schlesingera pro energetiku a geopolitiku, vyjádřil podobné obavy. Podle něj by uvalení 100% cla na země dovážející ruskou ropu výrazně omezilo globální nabídku a způsobilo prudký růst cen ropy.
Dalším faktorem, který podporuje skeptický postoj trhů, je slabá vymahatelnost předchozího 25% cla uvaleného Trumpovou administrativou na dovozce venezuelské ropy a obecná neschopnost efektivně uplatnit energetické sankce vůči Moskvě.
Podobné pochybnosti zaznívají také od představitelů indických rafinérií, které patří k hlavním odběratelům ruské ropy. Ti jsou přesvědčeni, že Trump své výhrůžky nenaplní, a v tuto chvíli nevidí důvod omezovat své dovozy.
