Výhled globální ekonomiky zůstává podle analytiků nejistý a panují obavy, nakolik se situace může ještě zhoršit. Zatímco někteří se domnívají, že to nejhorší už je pryč, jiní varují, že skutečné škody se teprve začínají projevovat. Po celním šoku, který v dubnu způsobil americký prezident Donald Trump, se globální ekonomika sice projevila jako mnohem odolnější, než mnozí očekávali, ale to nejzajímavější může podle agentury Bloomberg teprve přijít. Skutečné následky narušení obchodu se často neprojeví okamžitě, takže to nejzávažnější se může dostat ke slovu až časem.
Spojené státy průměrným 15% clem dál světu vyhrožují nejvyššími obchodními bariérami od 30. let 20. století. Tato situace udržuje globální trhy v napětí.
Podle bývalého guvernéra indické centrální banky a bývalého hlavního ekonoma Mezinárodního měnového fondu Raghurama Rajana by Spojené státy mohly vyvolat „vážný poptávkový šok“. Řada centrálních bank už v reakci na to zvažuje snížit úrokové sazby ve snaze zmírnit hospodářský dopad vyšších dovozních nákladů.
Většina zemí už odsouhlasila celní podmínky amerického lídra. Analytici sice uvádějí, že výsledné sazby jsou většinou v přijatelných mezích, ale některé překvapily – například 39% clo na švýcarské zboží a dovozní clo na vybrané kanadské produkty zvýšené na 35 %.
Pokud oznámená cla vstoupí během několika dní v platnost a dohody o clech na automobily s EU, Japonskem a Jižní Koreou zůstanou beze změny, průměrná americká celní sazba vzroste ze současných 13,3 na 15,2 %.
Podle Bloomberg Economics by tento prudký nárůst mohl v příštích třech letech snížit HDP USA o 1,8 % a zvýšit jádrovou inflaci o 1,1 %.
Asijské trhy se v reakci na to propadly o 0,7 %. Index STOXX 600 v Evropě oslabil o více než 1 % a futures na S&P 500 klesly téměř o 1 %. Tyto pohyby jsou však mírnější než prudké výprodeje zaznamenané v dubnu.
Nejistota v oblasti cel je stále značná. Administrativa prezidenta Trumpa údajně v blízké budoucnosti zvažuje samostatná cla na farmaceutické produkty, polovodiče, klíčové suroviny a další průmyslové zboží.
Celní bouře výrazně zkomplikovaly politiku Federálního rezervního systému. Předseda Fedu Jerome Powell po ponechání úrokových sazeb beze změny v pásmu 4,25–4,50 % uvedl, že pokud by inflace kvůli přenesení nákladů na spotřebitele nepolevovala, centrální banka adekvátně zareaguje.
Mnozí analytici varují, že plný dopad Trumpova mohutného celního útoku se může projevit až s časovým odstupem. Podle Bloombergu se bude rozvíjet spíše pozvolna, než aby způsobil okamžitou recesi. Bílý dům si od nových cel slibuje vyšší příjmy, menší obchodní deficit a povzbuzení výrobců k návratu zpět do USA. Podniky i spotřebitelé by se v tomto prostředí měli připravit na vyšší náklady.
