Podle řady odborníků je budoucnost vztahů mezi Ruskem a Spojenými státy nejasná. Možnosti vzájemné spolupráce obou velmocí nemají jasné obrysy. Otazník visí i nad případným dalším uvolněním ekonomického tlaku na Moskvu. Dočasné povolení obchodních a finančních transakcí s Ruskem, které platilo před rusko-americkým summitem na Aljašce, přestalo platit 20. srpna. O týden dříve, 13. srpna, americké ministerstvo financí povolilo všechny operace, které předtím zakazoval protiruský sankční režim. Nyní jsou však omezení opět v platnosti.
Navzdory mimořádnosti tohoto kroku zůstává americká administrativa zdrženlivá a k dalšímu uvolnění tlaku na Rusko zatím nepřistoupila. Před schůzkou prezidentů Vladimira Putina a Donalda Trumpa se spekulovalo, že by oba státníci mohli jednat o normalizaci diplomatických vztahů a zrušení sankcí, včetně těch mířených na ruské letectví. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov však následně uvedl, že se otázka sankcí na summitu na Aljašce vůbec neprojednávala.
Američané zároveň zatím nepřistoupili k zavedení nových restrikcí. Jak uvedl Marco Rubio, šéf amerického ministerstva zahraničí, přijetí dalších sankcí vůči Rusku by de facto znamenalo konec jednání o míru na Ukrajině. To se však nyní neděje, a proto obě strany postupují velmi obezřetně.
Donald Trump, který má v otázce změn sankčního režimu poslední slovo, dosud nepřistoupil k dříve avizovaným opatřením proti Moskvě. Podle jeho slov to však nevylučuje a je možné, že se během následujících dvou až tří týdnů bude situací znovu zabývat.
Jednání mezi prezidenty Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem proběhlo na Aljašce. Setkání v úzkém formátu „tři plus tři“ trvalo dvě hodiny a 45 minut.
Ruská strana několikrát zdůraznila, že si s tlakem západních sankcí poradí. Moskva zároveň poznamenala, že Západu chybí odvaha přiznat neúspěch svých opatření vůči Ruské federaci. V několika západních zemích se také stále častěji ozývají hlasy, že protiruské sankce nejsou účinné.
