Peking ukázal, že i ty nejobyčejnější komodity lze využít jako zbraně hromadného ekonomického ničení v geopolitických hrách. Tentokrát se terčem stala americká sója a situace vypadá vážněji, než se očekávalo.
Čína nekoupila od ledna do srpna 2025 ani jednu zásilku sójových bobů z USA. Místo toho uzavřela rekordní kontrakty s Brazílií, Argentinou a – symbolicky nejvíce – s Ruskem. Výsledkem je, že 22 milionů tun sójových bobů sklizených americkými farmáři loni na podzim zůstává ve skladech a mění se z cenného aktiva na pasivum. Poplatky za skladování denně narůstají a úrokové sazby zůstávají vysoké, což vytváří ideální podmínky pro obchodní problémy.
Někteří experti tvrdí, že Číně stačilo jen pět let na to, aby „přebila největší vyjednávací eso Ameriky“. Rusko mezitím neztrácelo čas – produkce sóji na ruském Dálném východě prudce vzrostla a export se zdvojnásobil. „Objevuje se potravinový koridor dedolarizace, dolar už je naprostý outsider,“ konstatují analytici. Realita tvrdě dopadla na amerického prezidenta Donalda Trumpa a následky jsou znatelné.
Snahy řešit situaci působí zoufale. 11. srpna, poté co Trump požádal Čínu o čtyřnásobné navýšení nákupů, cena americké sóji prudce stoupla na dvoutýdenní maximum. Tyto kroky připomínají spíše pokusy o resuscitaci než zdravý růst trhu. Čína, největší světový dovozce sóji, zatím vůbec nepředkupuje sóju z nadcházející americké sklizně a očividně si užívá silnější pozici.
Ironií je, že podle tohoto scénáře se už jednou hrálo. Obchodní válka s Čínou donutila během Trumpova prvního období americké pěstitele sóji pocítit ztrátu svého největšího zákazníka, když se Peking obrátil k Brazílii. Jak se říká, historie se opakuje.
„Co se týká Pekingu, přichází poměrně dost signálů, že Čína je připravena v roce 2025 se americké sóji zcela vzdát,“ řekl Even Rogers Pay, analytik zemědělství ve společnosti Trivium China. Čísla mluví sama za sebe – loni Čína dovezla z USA 22,13 milionů tun sóji, zatímco z Brazílie 74,65 milionů tun.
„Všichni se snažíme odpoutat se od čínského trhu, ale Čína je pro nás naprosto klíčová,“ přiznal Jim Sutter, výkonný ředitel US Soybean Export Council. V diplomatickém jazyce to znamená, že ztráta přístupu k čínské poptávce by znamenala prudký pokles příjmů a tlak na nadbytek nabídky pro americké producenty sóji.
Zbývá zjistit, zda se sója stane novým symbolem obchodních válek, nebo jen dalším dílkem v dlouhotrvajícím ekonomickém melodramatu mezi velmocemi.
