Dlouhé období útlumu eura ve stínu dominantního amerického dolaru se možná chýlí ke konci. Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagarde uznala, že euro zůstává na globální měnové scéně druhořadým hráčem, ale dala jasně najevo záměr tuto situaci změnit.
V roce 2025 zažilo euro silný růst, který byl z velké části způsoben odlivem kapitálu z amerických aktiv v důsledku politické nestability ve Washingtonu. Investoři hledající bezpečnější útočiště zamířili ke zlatu a evropským cenným papírům, čímž euru dodali nečekaný rozmach a status měny bezpečného přístavu. Jenže prudký příliv kapitálu do relativně menších akciových a dluhopisových trhů Evropy vyvolal zvýšenou volatilitu – a ukázal, že evropská tržní infrastruktura stále zaostává.
Lagarde nyní představuje ambicióznější vizi, podle níž by se euro mělo proměnit z měny s převážně reaktivní rolí v nástroj, který aktivně formuje světový měnový systém. Přesto si uvědomuje i rizika – silnější euro by totiž mohlo znevýhodnit evropské vývozce. Věří ale, že ECB má k dispozici potřebné nástroje, jak takové tlaky zvládnout.
Lagarde se rozhodně nebála poukázat na strukturální problémy, které Evropu stále brzdí. Roztříštěná byrokracie, nekonzistentní daňová politika a neefektivní kapitálové trhy zůstávají překážkami pro ambice eura stát se globální finanční silou.
