Evropská centrální banka zveřejnila ohromující výpočty, které mohou vyvolat neklid v bankovním sektoru. V dokumentu ze dne 10. října ECB varuje, že v případě finanční paniky by zavedení digitálního eura mohlo vést k odlivu až 699 miliard eur (přibližně 811 miliard dolarů) z komerčních bank v eurozóně. To odpovídá přibližně 2,2 % aktiv celého bankovního sektoru.
Podle odhadů ECB by takový scénář mohl způsobit problém s likviditou u 13 z celkem 2 025 bank – což podle regulátora znamená, že situace je stále zvládnutelná, přesto se trh chová neklidněji než obvykle.
Studie popisuje dva možné scénáře: jeden, kdy je „klid“, a druhý, kdy „všichni utíkají“. V krizovém scénáři by si lidé i při jednotlivém limitu držby 3 000 eur mohli teoreticky převést přibližně 700 miliard eur do co nejbezpečnější digitální podoby – podobně jako dříve utíkali ke zlatu.
ECB nicméně vzápětí upozorňuje, že tyto údaje jsou poněkud přehnané: zákazníci s více účty by nemohli vybrat maximum z každého z nich. I panika má tedy své meze.
Hlavní rizikovou oblastí jsou podle ECB vysoké firemní depozity a částky přesahující 100 000 eur, které tvoří 31 % všech poptávkových vkladů. Není překvapením, že právě tito klienti si diverzifikaci berou vážně – a nejen teoreticky.
V klidovém režimu jsou čísla daleko méně dramatická: při zavedení limitu 500 eur by podle ECB mohl být odliv vkladů z bank ve výši „pouze“ 156 miliard eur – tedy 0,5 % bankovních aktiv. Žádná katastrofa, ale spíš běžný den v éře digitálních financí.
Na druhou stranu ECB předpokládá, že do roku 2034 by digitální euro mohlo vést k nárůstu bankovních vkladů až o 127 miliard eur díky poklesu hotovostních plateb a rostoucí oblibě bezhotovostních transakcí.
Regulační orgán zdůrazňuje, že limity pro držení digitálního eura jsou nástrojem finanční stability. Bez nich by i malé otřesy na trhu mohly vyústit v úplný kolaps digitálních bank.
Zpráva rovněž upozorňuje na riziko „digitální dolarizace“. Pokud by Evropané příliš důvěřovali stablecoinům založeným na dolaru, eurozóna by se mohla jednoho dne probudit s nechtěnou kocovinou: ztrátou měnové suverenity.
Druhá studie ECB, rovněž zveřejněná 10. října, se zaměřila na náklady implementace digitální měny. Zavedení digitálního eura by podle ní mohlo banky stát 4 až 5,77 miliard eur – přibližně 1 až 1,44 miliard ročně po dobu čtyř let.
Přesto ECB zůstává optimistická: sdílená IT infrastruktura by mohla náklady snížit o 30 % a tzv. Intermediary Participation Schemes (IPS) až o 90–98 %.
Digitální euro tak rozhodně nebude levné, ale jak ECB podotýká – může dát bankovnímu účetnictví větší řád než leckterý auditor.
