Někteří investoři jsou přesvědčeni, že by stablecoiny mohly sloužit jako odrazový můstek pro vstup jüanu do globální finanční ligy. Odborníci z Bank of America ale nabádají k opatrnosti. V nedávné zprávě analytici banky opatrně připomněli, že globální role měny není založena na mediálním humbuku, ale na likviditě, důvěře a odolné infrastruktuře.
Podle jejich názoru má jüan větší šanci získat mezinárodní uznání spíše prostřednictvím bilaterálních dohod o vypořádání v lokálních měnách a zlepšením vlastní makroekonomické stability než přes digitální experimenty. Jinými slovy: Čína nepotřebuje novou hračku, ale spolehlivý mechanismus.
Na první pohled se myšlenka může zdát lákavá: obejít systém SWIFT, využít stablecoiny a uměle navýšit poptávku po jüanu. Podle BofA však aktuálně existuje více otázek než odpovědí. Uživatelská základna je omezená, ziskovost vydavatelů je sporná a regulační rizika rostou rychleji než tržní kapitalizace.
Analytici uznávají, že stablecoiny by mohly nalézt své využití v oblasti přeshraničních plateb – téměř okamžité transakce a nízké poplatky jsou silným argumentem. I zde však existují překážky: offshore fondy s jüanem (tzv. CNH) zůstávají relativně malé a poplatky za blockchain transakce se při vyšších objemech značně zvyšují.
V ostatních oblastech je potenciál ještě skromnější. Spotřebitelský obchod v Číně již dávno spoléhá na mobilní platby, obchodování s kryptoměnami je oficiálně zakázáno a pro uchovávání hodnoty investoři stále preferují měny, které nereagují na každý tweet.
BofA navíc upozorňuje na nízké výnosy: krátkodobé vládní dluhopisy aktuálně nabízejí jen 1–2 %, což ze stablecoinů nedělá příliš atraktivní a udržitelný byznys.
Nakonec se vše vrací k tomu, co je zřejmé: forma jüanu není to, na čem záleží. Jeho globální budoucnost závisí na důvěře, likviditě a stabilitě, ale ne na tom, na jakém blockchainu je zapsaný.
Banka dospěla k závěru: rozšířit swapové linky, podepsat dohody o vypořádání a stablecoiny nechat těm, kteří stále věří v jednodenní revoluce.
