Americký prezident Donald Trump oznámil dosažení rámcové obchodní dohody se Švýcarskem a Lichtenštejnskem, kterou označil za historický milník. Dohoda slibuje rozšíření přístupu na trh pro americké vývozce a měla by přilákat stovky miliard dolarů v investicích do Spojených států, což je objem, na který se úředníci v Bernu teprve budou muset adaptovat.
Společnosti ve Švýcarsku a Lichtenštejnsku podle plánu hodlají investovat v USA alespoň 200 mld. dolarů, přičemž jedna třetina této částky by měla být očekávána do roku 2026. Několik velkých korporací, včetně Roche, Novartis, ABB a Stadler, již veřejně potvrdily svůj záměr. Podle Washingtonu zbytek společností právě finalizuje své plány.
Dohoda stanoví celkovou celní sazbu, která nepřekročí 15 %, což je stejná úroveň, jakou USA nabídly Evropě. Bern a Vaduz odstraní několik cel na různé zemědělské a průmyslové produkty, od ořechů a mořských plodů po chemikálie a alkoholické nápoje. USA na oplátku získají rozšířený přístup do sektorů jako jsou lékařské zařízení, automobilové standardy a mléčné výrobky.
Trump zdůraznil, že dohodou dochází k odstranění dlouholetých netarifních překážek, které bránily americkým výrobkům proniknout na švýcarský trh. To znamená výrazné snížení byrokracie a spoustu nových příležitostí pro americké výrobce.
Dohoda se také zaměřuje na digitální obchod a odstranění daní na digitální služby. To zjednoduší operace amerických technologických společností v Evropě. Dalším cílem je posílit dodavatelské řetězce a snížit zranitelnost vůči politikám třetích zemí.
V roce 2024 dosáhl obchodní deficit USA se Švýcarskem a Lichtenštejnskem 38,5 mld. dolarů. Washington doufá, že se tento rozdíl do roku 2028 úplně vyrovná, což je značnou výzvou vzhledem k velikosti a složitosti švýcarské ekonomiky.
Jednání pokračují a konečná verze dohody se očekává začátkem roku 2026. Trhy mohou situaci mezitím jen sledovat a čekat. I když jsou sliby značné, jak už to bývá, výsledek bude nakonec záviset na detailech.
