Německo je na cestě k dosažení největšího rozpočtového deficitu od znovusjednocení země, což vyvolává obavy ze strany Bundesbanky. Regulátor varuje před naléhavou potřebou opatření k udržení finanční disciplíny.
Podle prognóz německé centrální banky se očekává, že deficit vládního rozpočtu dosáhne do roku 2028 4,8 % ekonomiky, což by byla nejvyšší hodnota od roku 1995, krátce po znovusjednocení východního a západního Německa.
Očekávané prohloubení deficitu souvisí s plány vlády investovat v nadcházejících letech stovky miliard eur do infrastruktury a obrany. Tato politika představuje výrazný odklon od tradičního zaměření Německa na přísné fiskální omezování.
Bundesbanka, která slouží jako ekonomický poradce federální vlády, varovala, že předpokládané úrovně deficitu budou v rozporu se stávajícími ústavními fiskálními omezeními. Ve své měsíční zprávě centrální banka uvedla, že stále není jasné, jak hodlá federální vláda zajistit dodržování národních fiskálních pravidel do roku 2028. Bundesbanka odhaduje, že nárůst deficitu bude způsoben především rostoucími sociálními výdaji, řadou daňových úlev a také dodatečnými transferovými platbami.
Zároveň centrální banka zdůraznila i potenciální pozitivní ekonomické dopady plánovaných výdajů. Očekává se, že investice do infrastruktury a obrany v letech 2025 až 2028 zvýší HDP o přibližně 1,3 procentní body. Každé investované euro by mělo vygenerovat přibližně 70 centů ekonomického výkonu.
