Americký dolar zaznamenal v roce 2025 nejslabší výkon mezi hlavními světovými měnami, přičemž index dolaru klesl od začátku roku přibližně o 10 % a je tak nejslabším mezi měnami rozvinutých trhů.
Analytici poukazují na kombinaci měnové politiky Federálního rezervního systému a obchodních rozhodnutí USA jako na hlavní faktory oslabení. Opakované snižování úrokových sazeb snížilo atraktivitu aktiv denominovaných v dolarech pro investory, zatímco nově zavedená cla zvýšila nejistotu na trhu a zvýšila tlak na pokles měny.
Slabší dolar však pomohl vývozcům. Americké zboží se stalo pro zahraniční kupce levnějším, což podpořilo export – v prvních devíti měsících roku vzrostl přibližně o 5 % na zhruba 125 mld. dolarů. Růst v exportně orientovaných odvětvích rovněž podpořil zaměstnanost v průmyslu a zemědělství.
Prospěch z toho měly i velké nadnárodní korporace. Společnosti v indexu S&P 500 zaznamenaly vyšší zisky ze zahraničních operací po přepočtu zpět na oslabený dolar. Analytici se domnívají, že tato dynamika poskytla dodatečnou podporu akciovým trhům.
Pokles měny se však podepsal na amerických spotřebitelích. Vyšší ceny dováženého zboží zvýšily inflační tlaky. V listopadu činila spotřebitelská inflace 2,7 % meziročně, čímž překročila cíl Fedu, a došlo ke snížení kupní síly domácností.
Změnily se i trendy v cestovním ruchu. Cestování do zahraničí se pro obyvatele USA stalo znatelně dražším, zatímco Spojené státy se staly pro zahraniční návštěvníky relativně dostupnější vzhledem ke slabšímu dolaru.
